Láska za časů cholery

Společné prvky Márquezových děl:
Díla tohoto autora jsou psána v tzv. magickém realismu, který popisuje, jak by svět reagoval na nevšední a nadpřirozené události. Prolíná se v něm běžné s neskutečným. Jeho díla jsou většinou psána v dlouhých souvětích; jsou dějové obsáhlá, i přes to, že jeho knihy jsou kratšího rozsahu (v průměru 100–300 stran). Tématy márquezových děl je nejčastěji láska, smrt a stárnutí (ve všech podobách), avšak hlavním tématem je prostě život. Jeho příběhy se odehrávají v prostředí Jižní Ameriky, Karibiku, nebo jižní Evropy, a to v různých obdobích posledních 300 let. Jsou psány takovým způsobem, že čtenář nevnímá posun času; čas jako by v jeho dílech neplynul. Jeho díla jsou často psána jako jeden souvislý text, nerozdělený do kapitol ani částí. Autor v něm popisuje jednu příběhovou linii, od které neustále odbíhá a popisuje různé vedlejší děje (podobně jako u Hrablových děl).
Postavy jsou lidé společností nepřijímaní, vyvrhelové, či lidé osudem odsouzeni k vyvrhelství. Nechávají se vést spíše citem než rozumem, a jsou ochotni dosáhnout čehokoliv, co chtějí. Důležitý prvek všech postav je láska, v jakékoliv její podobě.
Márquezova díla popisují jednoduše život, který popisuje takový, jaký je, ale takovým způsobem, že si ho člověk začne vážit, a dívat se na něj z jiného úhlu.