Malý princ

Děj: Kniha vypráví o pilotovi, jenž havaroval se svým letadlem na saharské poušti. Na poušti se setká s malým princem. Ten přišel z daleké planetky B 612. Princ z ní uprchl, neboť zapochyboval o lásce květiny (růže), kterou miloval.
Malý princ vyprávěl pilotovi o planetách, které zatím navštívil. Obyvatelé těchto planet představovali pokřivené lidské charaktery.
Princovo putování skončilo na sedmé planetě - Zemi. Zde se setkal s liškou, jež ho zasvětila do tajemství hlubokého citu ("vidět srdcem") a přivedla k poznání, co pro něho květina znamená. Prostřednictvím lišky poznal princ, co je skutečné přátelství, jak proniknout k podstatě věcí. Díky ní také pochopil, že co je důležité, je očím neviditelné, že jen srdcem správně vidíme. Po setkání s výhybkářem věčně spěchajících vlaků a obchodníkem prodávajícím pilulky utěšující žízeň pochopil malý princ nesmyslnost lidského spěchu a honby za náhražkami.
Během princova vypravování došla pilotovi voda. Princ pomohl žíznícímu letci najít studnu. Poté letec-vypravěč dokončil opravu stroje. Malý princ byl stále smutnější, protože toužil po návratu domů. Jeho planeta byla příliš daleko. Princ pilotovi řekl, že jeho cesta je těžká, a proto s sebou nemůže vzít své tělo. V písku se zableskl had, který ho uštknul do kotníku, a tak se cestou smrti vrátila princova duše na planetu ke květině, za níž se cítil být odpovědný.

Autor - Antoine se Saint-Exupéry

-psal především letecké román

- v jeho díle jsou typické úvahy o člověku, víra v člověka, důraz na morálku a humanismus

díla: Pode mnou Země (kniha alegorických povídek - Kurýr na jih, Noční let, Země lidí, Válečný pilot), Citadela

Zařazení autora do doby

- v této době se rozvíjel ve Francii expresionismus, vitalismus a futurismus

- taky je to doba velkého rozvoje románu: tradiční, revoluční (Henri Barbusse - Oheň) a humanistický (Romain Rolland - Petr a Lucie)

Náš názor?

Ukázka:

A dnes je tomu jistě už šest let... Dosud nikdy jsem tu příhodu nikomu nevyprávěl. Kamarádi, když jsem se s nimi zase shledal, byli velice rádi, že mě vidí živého. Já jsem byl smutný, ale říkal jsem jim: "To je jen únava." Nyní jsem se už trochu utěšil. Totiž... ne docela. Ale vím dobře, že se vrátil na svou planetu, neboť za svítání jsem jeho tělo už nenašel. Nebylo tak těžké... Rád poslouchám za noci hvězdám. Je to jako pět set miliónů rolniček... Ale víte, něco tu není v pořádku. K náhubku, který jsem malému princi nakreslil, zapomněl jsem připojit řemínek. Nikdy ho asi nemohl beránkovi připnout. Říkávám si tedy: Copak se asi na jeho planetě přihodilo? Je možné, že beránek spásl květinu... Hned si však pomyslím: To jistě ne! Malý princ ji přece dává každou noc pod skleněný poklop a beránka si dobře hlídá... A tu jsem šťasten a všechny hvězdy se tiše smějí.
Potom si zase říkám: Někdy je člověk roztržitý a hned se stane neštěstí. Jednou večer třeba malý princ zapomněl na skleněný poklop nebo se beránek za noci tiše vykradl... A tu se mi všechny rolničky mění v slzy! ... V tom je velká záhada. Pro mne jako pro vás, kteří máte malého prince rádi, nebude vesmír stejný, jestliže někde nějaký beránek, kterého neznáme, spásl, nebo nespásl růži...
Podívejte se na nebe. Ptejte se: Spásl nebo nespásl beránek květinu? Uvidíte, jak se hned všechno změní...
A žádný dospělý nikdy nepochopí, že je to tak důležité.
A tady je pro mne ta nejkrásnější a nejsmutnější krajina na světě. Je stejná jako krajina na předcházející stránce, ale nakreslil jsem vám ji ještě jednou, abych vám ji dobře ukázal. Na tomto místě se malý princ na Zemi objevil a potom zmizel.
Zadívejte se pozorně na tuto krajinu, abyste ji bezpečně poznali, budete-li jednoho dne cestovat v Africe na poušti. A půjdete-li náhodou tudy, snažně vás prosím, nespěchejte, postůjte chvilku přímo pod hvězdou! A přijde-li k vám pak dítě a bude se smát, bude mít zlaté vlásky a nebude odpovídat, když se ho budete ptát, snadno uhodnete, kdo to je. Buďte tak hodní a nenechte mě tak smutného: rychle mi napište, že se vrátil...