Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Próza s tématikou českého venkova, ruralismus

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (116,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PAGE 1 Maturitní otázka 12 Próza s tématikou českého venkova, ruralismus František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852) sběratel lidové slovesnosti narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře studoval na gymnáziu v Českých . Budějovicích, poté filozofii v Praze zabýval se studiem slovanských jazyků a slovanskou slovesností pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil stal se vychovatelem a učitelem 1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi poslední léta před smrtí žil v Praze, kde také zemřel Obraz venkova: Ohlas písní českých na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkým srovnáním nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů: Toman a lesní panna Toman odjíždí za svou milou, přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a vněm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá z koně. Úryvek: Švarný hochu, nezoufej,, bujným větrům žalost dej!“ To když sladce zpívala, v oči se mu dívala lesní panna na jelenu, Toman cítí v srdci změnu.... Božena Němcová (1820 – 1862) česká spisovatelka, sběratelka lidové slovesnosti vlastním jménem Barbora Panklová narodila se ve Vídni v rodině české občanky Terezie Novotné a německého občana, panského štoly Hanze Pankla (sloužil kněžně Zaháňské) dětství a mládí strávila v kouzelném ratibořickém údolí u České Skalice chodila do školy v České Skalici, dnes je zde muzeum Boženy Němcové v 17-ti letech byla provdána za vlastence Josefa Němce (o 15 let staršího, byl za své názory kárán), který pracoval jako úředník finanční stráže narodily se jim 4 děti - Hynek, Karel, Theodor, Jaroslav, Josef Němec byl často překládán, Němcová často cestovala s ním, což ovlivnilo její tvůrčí činnost. seznámila se postupně s Tylem, Erbenem, Fričem, Čelakovským, Raisem , od nich získala poznatky o české literatuře po přeložení manžela do Domažlic začala sbírat lidovou slovesnost konec života Němcová prožila v Praze jejím životem se zabývala Helena Sopková, která se domnívala, že Božena Němcová se narodila v Rakousku o 4 roky dříve a byla dcerou sestry baronky Zaháňské Obraz venkova: Obrazy z okolí domažlického Babička (1853 – po smrti jejího milovaného synka Hynka) Základní dějovou osnovu Babičky tvoří dvě pásma.První z nich ukazuje život na Starém bělidle s příjezdem babičky a popisem jejího všedního dne. Pak se objevují vedle členů Proškovy rodiny další lidé: mlynář, rýzburský myslivec, panský strážník Mojžíš, bába kořenářka, bláznivá Viktora, paní kněžna atd. Druhé pásmo, které pozvolna navazuje na první, popisuje přírodní dění během ročních období a ukazuje život v jednotlivých fázích roku. Pohorská vesnice vystupuje zde kníže Hanuš Březenský, který je ještě více zidealizovaný než kněžna v Babičce. Chýže pod horami vypráví o lásce bohatého měšťana - Čecha a o slovenské gazdově družce Chtěla přispět ke sblížení Čechů a Slováků Divá BáraDivá Bára se narodila za bouře, matka zemřela při porodu. Lidé ji neměli rádi, protože byla jiná. Byla silná, prala se s chlapci a ochraňovala jednoho z nich. Nebála se ničeho, nedbala na pověry. Bára měla přítelkyni. Ta měla úplně jinou povahu. Báru měl rád i pan farář. Bářinu přítelkyni chtěli rodiče sezdat s bohatým starým pánem. Ona však milovala jiného. Bára šla jednou za maminkou myslivce pro koření a přenocovala tam. Uviděl ji myslivec a zamiloval se do ní. Viděli se ještě na tancovačce, kde si ji vyvolil za tanečnici. Všechny na ni žárlily. Bára vymyslela plán, jak postrašit nápadníka své přítelkyně. Ten se polekal a upustil od sňatku. Lidé pronásledovali strašidlo a když zjistili, že je to Bára, zavřeli ji do márnice. Ta začala hořet a vysvobodil ji myslivec a odešli spolu. Karla Karla a její přítelkyně Hanička vyrůstaly vedle sebe, měly se rády, ale jak vyrůstaly, začaly se sobě odcizovat, protože Haničce se zdálo, že je Karla divná a že ji k ní něco přitahuje. Také jí přišlo divné, že ji nikdy neviděla nahou. Když se začal o ni někdo ucházet, Karla tomu nebyla ráda. Když chtěl dát někdo Haničce polibek, dupla mu Karla na nohu. Když přijeli verbovat na vojnu, oblékla se Karla do vojenského a nechala se odvést. Matka vydávala Karla za dívku, protože chtěla zabránit tomu, aby šel na vojnu a jako jeho otec padl. V zámku a v podzámčí nejkritičtější povídka je zde realisticky zobrazen život poddruhů. Vítězslav Hálek (1835 - 1874) prozaik, básník a novinář, kritik narodil se v Dolínku u Mělníka celé jeho literární dílo i názory ovlivnila léta strávená v prostředí klidného středočeského venkova studoval na gymnáziu spolu s Nerudou odmítl přání rodičů, aby studoval na kněze, studoval na filozofické fakultě v Praze studia nedokončil, rozhodl se plně věnovat literatuře byl redaktorem časopisu Lumír a Květy – zde společně s Nerudou byl také organizátorem kulturního a společenského života (Umělecká beseda) podporoval národní myšlenku a národní hrdost Oraz venkova: V přírodě lyrika, ve které zachytil svůj rodný kraj, lidskou společnost plnou rozporů Pohádky z naší vesnice zachytil zde obraz vesnické bídy, to jak se s tím místní lidé dokázali vyrovnat Muzikantská Liduška vesnická próza, ve které zachytil smutný příběh dívky, která byla pro peníze donucena k nešťastnému sňatku, z něhož přišla o rozum Na statku a v chaloup

Témata, do kterých materiál patří