Próza s tématikou českého venkova, ruralismus
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maturitní otázka 12
Próza s tématikou českého venkova, ruralismus
František Ladislav Čelakovský (1799 - 1852)
sběratel lidové slovesnosti
narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře
studoval na gymnáziu v Českých . Budějovicích, poté filozofii v Praze
zabýval se studiem slovanských jazyků a slovanskou slovesností
pro četbu Husovy postily byl vyloučen ze studií
poté pokračoval ve studiích v Linci a znovu v Praze, ale studia nedokončil
stal se vychovatelem a učitelem
1834 se stal redaktorem Pražských novin a jejich přílohy Česká včela
zaměstnání musel opustit, když uveřejnil nepříznivou zmínku o ruském carovi jako utlačovateli polského národa
poté žil ve stísněných existenčních podmínkách, začátkem čtyřicátých let se stal profesorem slavistiky ve Vratislavi
poslední léta před smrtí žil v Praze, kde také zemřel
Obraz venkova:
Ohlas písní českých
na rozdíl od ruského Ohlasu, který vznikal velmi krátkou dobu, za šťastné a umělecké pohody vznikaly české Ohlasy dobu mnohem delší a v krušnějším období autorova života
Čelakovský zde zachytil obraz českého venkovského lidu z konce třicátých let
odlišnost české a ruské poezie zobrazil na začátku sbírky krátkým srovnáním
nejsou zde žádné hrdinské písně, ale hlavně satirické písně, které míří proti měšťáctví
Nejzdařilejší báseň z českých Ohlasů:
Toman a lesní panna
Toman odjíždí za svou milou, přičemž ho sestra varuje, aby nejel do Doubravy. Po cestě vidí domek a vněm děvče, které vyznává lásku nějakému muži. Toman pokračuje do Doubravy. Po cestě vidí lesní pannu na jelínku. Lesní panna ho utěšuje a odjíždí spolu. Tomanovi plesá srdce, ale posléze umírá a padá z koně.
Úryvek:
Švarný hochu, nezoufej,,
bujným větrům žalost dej!“
To když sladce zpívala,
v oči se mu dívala
lesní panna na jelenu,
Toman cítí v srdci změnu....
Božena Němcová (1820 – 1862)
česká spisovatelka, sběratelka lidové slovesnosti
vlastním jménem Barbora Panklová
narodila se ve Vídni v rodině české občanky Terezie Novotné a německého občana, panského štoly Hanze Pankla (sloužil kněžně Zaháňské)
dětství a mládí strávila v kouzelném ratibořickém údolí u České Skalice
chodila do školy v České Skalici, dnes je zde muzeum Boženy Němcové
v 17-ti letech byla provdána za vlastence Josefa Němce (o 15 let staršího, byl za své názory kárán), který pracoval jako úředník finanční stráže
narodily se jim 4 děti - Hynek, Karel, Theodor, Jaroslav,
Josef Němec byl často překládán, Němcová často cestovala s ním, což ovlivnilo její tvůrčí činnost.
seznámila se postupně s Tylem, Erbenem, Fričem, Čelakovským, Raisem , od nich získala poznatky o české literatuře
po přeložení manžela do Domažlic začala sbírat lidovou slovesnost
konec života Němcová prožila v Praze
jejím životem se zabývala Helena Sopková, která se domnívala, že Božena Němcová se narodila v Rakousku o 4 roky dříve a byla dcerou sestry baronky Zaháňské