Reakce literatury na ohrožení republiky fašismem

Reakce literatury na ohrožení republiky fašismem

Historické události

• Období Mnichova (září 1938)

  • Autoři ve své tvorbě reagují na vzniklou situaci a snaží se povzbudit český národ

  • Vyzývají jej ke statečnosti, boji a odvaze, připomínají krásy české země, apelují na vlastenecké cítění

  • Vyčítají Anglii a Francii, že se podílely na přijetí mnichovského diktátu

• Období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945)

  • 15. března 1939 obsadila německá vojska Čechy a Moravu

  • Česká literatura byla omezena cenzurou, dochází k redukci novin a časopisů

  • Spisovatelé se uchylují k symbolům a metaforám, jejich cílem je posilovat český národ v těžkých chvílích

Představitelé zapojující se do boje proti fašismu

• Vladimír Holan (1905–1980)

  • „Nezařaditelný autor“ = nepatřil k žádnému dobovému směru, básník a překladatel

  • Nebyl příznivcem komunistického režimu, měl existenční problémy, pomohl mu Werich

  • Navržen na Nobelovu cenu za literaturu

  • DÍLO:

    • Blouznivý vějíř (1926) – ovlivněno poetismem

    • Kameni, přicházíš… (1937) – náročné lyrické texty, část básní reaguje na aktuální události (dění v Německu, občanská válka ve Španělsku…)

    • Září (1938) – skladba Odpověď Francii, reakce na podpis mnichovské dohody

• Další představitelé:

  • František Halas – Torzo naděje (1938)

  • Josef Hora – sbírka Domov (1938, sbírka obsahující obavy o budoucnosti českého národa), představitel proletářské poezie

  • Jaroslav Seifert – sbírka Zhasněte světla (1938)

Nejčastěji používané symboly v poezii

• Česká historie – svatý Václav (patron a ochránce českých zemí)

• Praha (hlavní město = symbol češství)

• Osobnost Boženy Němcové (statečnost, těžký životní úděl, krása českého jazyka) – krásy české přírody

• F. Halas – Naše paní Božena Němcová

• J. Seifert – Vějíř Boženy Němcové

• Vznik sbírek měl u obou autorů podobnou motivaci, autoři reagují na tehdejší 120. výročí narození autorky, kterou česká veřejnost zná jako ženu velmi statečnou a odvážnou, právě její smutný osud, ale i odhodlanost měly být posilou

Jiří Orten (1919–1941)

• Vl. jménem Jiří Ohrenstein

• Výjimečné postavení v poezii období protektorátu, přináší do poezie pocity strachu, úzkosti a samoty

• Byl židovského původu, proto od roku 1939 nemohl z rasových důvodů studovat, své básnické knihy vydává pod krycími jmény (Karel Jílek, Jiří Jakub)

• V den svých 22. narozenin byl sražen německou sanitkou, svému zranění po dvou dnech podlehl, jeho nehoda ho paradoxně uchránila před smrtí v koncentračním táboře

• DÍLO:

  • Čítanka jaro – sbírka pro svou určitou naivitu, důvěřivost a něhu přirovnávána k Wolkerově sbírce Host do domu

  • Cesta k mrazu – symbolický název naznačuje strach a obavy z budoucnosti, která ho čeká

  • V poezii najdeme všudypřítomný pocit nebezpečí a ohroženosti (existenciální pocity souvisí s židovským původem a strachem z transportu do koncentračního tábora), proto se velmi často uchyluje k motivu matky či boha v touze po bezpečí, zázemí a jistoty