Revizor

Jazykové prostředky:

• Spíše hovorový jazyk

• Spisovný jazyk – když funkcionáři mluví s Chlestakovem

• Archaické výrazy (poštmistr)

• Občasné vulgarismy (hejtman v poslední části)

Typy promluv:

• Převážně dialogy

• Monology – např. Osipa

• Krátké poznámky postav stranou/sami pro sebe

Tropy a figury:

Medailonek autora:

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1.4.1809 — 4.3.1852) byl ruský (ukrajinský) prozaik, dramatik, básník, kritik a publicista. Pocházel ze starého šlechtického rodu Gogolů-Janovských, podle rodinné legendy ze starého kozáckého rodu. Jeho otec byl spisovatelem a vášnivým milovníkem divadla. Založil i divadlo v němž mladý Gogol hrál. Po absolvování gymnázia odešel do Petrohradu. Tam začal aktivně psát. Po nějaké době v Petrohradu odchází do ciziny. Pobývá v Itálii, Německu a Belgii. Ke konci života se do Ruska vrátil. Umírá v necelých 43 letech v Moskvě.

Kontext autorovy tvorby:

Hodně ho v tvorbě ovlivnil jeho přítel Puškin (grotesknost, ironičnost a osudová tragičnost hrdinů). Realisticky vykresluje prostředí venkova (často Ukrajiny, kde vyrůstal), ale i maloměsta a metropole a s humorem či satirou popisuje/kritizuje ruské poměry.

Jiná díla: Povídky – Večery na dědince nedaleko Dikaňky, Petrohradské povídky, Taras Bulba – romantické povídky, Román – Mrtvé duše (podává otřesné svědectví o nevolnictví v Rusku), drama – Ženitba (mravoučná komedie)

Historický kontext, umělecký směr:

Na počátku 19. století vedlo Rusko Napoleonské války, Napoleon byl poražen. 1825 umírá car Alexandr I. a na trůn nastupuje Mikuláš I. V Rusku bylo samoděržaví = specifická ruská forma absolutismu. Základní principy fungování společnosti v dané době. Většina obyvatel Ruska byli rolníci a stále existovalo nevolnictví. Životní úroveň byla mizerná.

• Období mezi romantismem a realismem

• Toto dílo bych zařadila spíše k realismu

  • realismus → z lat. realis = skutečný, věcný

  • je to směr 2. pol 19. st.

  • objektivně ztvárňuje svět, aby se co nejvíce podobal skutečnosti

  • projevuje se hlavně v: malířství, sochařství, literatuře

• Realismus v literatuře

  • zájem o současnost, o prostého člověka, o sociální problémy

  • zobrazuje jedince nebo skupinu na pozadí nějaké situace + sleduje psychický vývoj postav

  • typizace postav a prostředí (lit. typ je postava, která má vlastnosti příznačné pro určitou skupinu lidí)

  • hrdina je většinou prostý člověk, vyvíjí se, není ničím výjimečný a poprvé se objevuje postava dělníka

  • kritika společnosti

  • do literatury se dostává nespisovný jazyk (městská mluva, argot…) => slouží k typizaci postav

Literární kontext:

Romantismus v Rusku:

• Alexandr Sergejevič Puškin – Evžen Oněgin

• Michail Jurjevič Lermontov – Hrdina naší doby

  • Pro oba tyto autory i díla je typická postava zbytečného člověka

    • Jedná se o typ osobitého jedince, zejména šlechtice či příslušníka vyšší společenské vrstvy, snad talentovaného a schopného, který se ale nehodí pro obvyklou kariéru ve státní službě. V důsledku toho se stane líným, neúspěšným, ve vztahu ke svému životu zcela pasivním, má pocit, že je zbytečný.