Ruchovci a lumírovci

Ruchovci a lumírovci

• v 70. 80. letech 19. století došlo ke kulturnímu rozmachu a literatura se začala přibližovat kvalitě evropských literatur

dobové souvislosti:

• 1881 opětovné otevření ND

• vznikají nová nakladatelství Jan Otto, J. R. Vilímek

• vznikají nové umělecké organizace: Svatobor, Umělecká beseda

• vznikají, obnovují činnost mnohé časopisy: Lumír, Květy, Osvěta

• spisovatelé vydávají almanachy Zora 1877, nový almanach Máj 1878 – epigoni Vrchlického, Almanach české omladiny 1879

• do literatury vstupují dvě nové básnické generace:

1. básnici sdružení kolem almanachu Ruch 1868 - ruchovci

• „škola národní“

• sestavil ho J. V. Sládek vybral básně různorodé – přírodní, intimní lyrika, ale také verše politické

• vnímáni jako křídlo národní, kladli zvýšený důraz na vlastenectví

• zajímali se o českou minulost

• psali především vlasteneckou a politickou poezii

• podle nich je hlavní funkcí lit. sloužit aktuálně společenským poměrům, mělo být prostředkem bojů za svobodu národa

• proto jejich poezie obsahovala prvky lidové slovesnosti

• především E. Krásnohorská, SV. Čech

Svatopluk Čech (1846 - 1908)

Svatopluk Čech se narodil v Ostředku u Benešova a byl vychován jako vlastenec. Dostudoval práva, živil se chvíli jako advokát, ale brzy přešel k novinařině a spisovatelství - přispíval i do Květů (které chvíli i vedl) a Národních listů. Přispíval i do časopisu Lumír. Většinu života žil v ústraní a doceněn a vyznamenán byl až těsně před smrtí. V rok jeho smrti byl dostavěn pražský most, který byl podle něj pojmenován Čechův most. Psal hlavně epiku a jako správný ruchovec dával důraz na vlasteneckou myšlenku díla spíše než na jeho uměleckost.

Ve stínu lípy (1879) je cyklus krátkých veršovaných povídek. Příběh má rámcovou kompozici - pod lípou se sejde několik vesničanů a každý vypráví nějakou povídku s myšlenkou "všude dobře, doma nejlíp".

Lešetínský kovář (1883) je básnická povídka zaměřená na vztah hodných Čechů a zlých Němců, kteří chtějí v Česku skoupit pozemky a postavit na nich továrnu. Nejdéle vzdoruje prototypicky vlastenecký kovář, který se své tradiční rodinné kovárny nechce vzdát. Vesničané se vzbouří, u kováře si ukují zbraně a zabijí majitele továrny. Němci zareagují vraždou kováře.

Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888) a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století (1889)jsou dvě z Čechových "Broučkiád". Hlavní postavou těchto románů je obtloustlý, povrchní a hloupý pražský měšťan Matěj Brouček, který vydělává na nájmu a nikdy manuálně nepracoval. Svatopluk Čech se takovýmto měšťanům rádoby-vlastencům vysmívá

Eliška Krásnohorská (1847 - 1926)

Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta PECHOVÁ se narodila v Praze a studovala na dívčí škole. Obdivovala Karolínu Světlou, zejména v ženských emancipačních snahách - přála si dívčí vysoké školy a pomohla se založením dívčího gymnázia jménem Minerva. Dosáhla také toho, že se souhlasem profesorů mohly dívky navštěvovat vysokoškolské přednášky. Nikdy se nevdala a neměla děti. Aktivně psala do novin a propagovala program ruchovců. Byla významnou libretistkou - napsala libreta k operám svého známého Bedřicha Smetany, třeba k Hubičce, Čertově stěně a Tajemství.