Smutenka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Smuténka
Autor: Jan Skácel
narodil se v roce 1922 a zemřel 1989 v Brně
byl moravský básník, prozaik a autor poezie pro děti
studoval Gymnázium v Břeclavi a v Brně, kde pak také žil a pracoval jako redaktor
žil a psal v 60 a 70. letech 20. stol.
typ vypravěče ich forma
Literární druh: poezie
Literární žánr: básnická sbírka
Literární směr: přírodní a intimní lyrika
Téma: Spojení člověka s přírodou
Místo děje:
Odehrává se v jihomoravské krajině, slovácké vesničky
Sbírka je rozdělena na tři oddíly (Obeznávání; Smuténka; Crambe Tataria) s podobnými tématy
Další díla:
próza – Jedenáctý bílý kůň, Třináctý černý kůň
poezie – Metličky, Co zbylo z anděla, Hodina mezi psem a vlkem
Tvorba pro děti: Pohádka o velké samovaru, Uspávánky, Kam odešly laně
Inspirace, motivy:
Morava, příroda, její proměny - roční období (zejména podzim a zima), slouží jako předmět i jako metafora pro současnou chvíli, cit (který je neměnný a je jako základní princip); město Brno
protnutí reality a mystiky
láska, smrt, ticho, obavy, smutek, čas, prostor
Forma:
inspirace tradičním čínským básnictvím - stručné a jasné verše (minimalismus), nikterak květnaté, přesto často zvukomalebné
jednoduchá forma, volný verš je občas obohacen o rým, který je jaksi vedlejším produktem, popřípadě čtyřverší
básně nepůsobí příliš melodicky, ale spíše volně a svobodně
interpunkce je spíše intuitivní - dokresluje význam, naznačuje celistvost, rozdělení, různé části básně a pocity
básně mají téměř vždy pointu, tajemství (básnická filosofie Jana Skácela)
časté pokládání otázek a nedokončování myšlenek
neobvyklá slovní spojení
Prostředky:
metafory (tenká jako plíšek) a personifikace (zejména přírodní - štíhlý vítr; píšťaly bez dechu),
neologismy (smuténka), závorky ("zamlčené" pocity autora, jako by se styděl)
výrazné kontrasty (kruté ovečky; chuligáni ubili na nebesích labuť),
interpunkce
Hlavní myšlenka:
Autor se snaží nějakým způsobem propojit prostor s časem všední reality s prostorem a časem mytickým, jak ho známe např. z lidové poezie. Skácel rovněž hledá trvalé hodnoty dobra a moudrosti.
Další autoři:
Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky
Ota Pavel – Smrt krásných srnců
