Utrpení mladého Werthra

I-16 Utrpení mladého Werthra (Die Leiden des jungen Werthers)

Překlad: E.A.Saudek

Vydáno: 1774, vydání česky: 1999

O díle: Utrpení mladého Werthra je kombinací románu v dopisech a románu-deníku. jako námět mu posloužila jeho praxe u soudu a sebevražda jeho kolegy, který se zastřelil za okolností, které Goethe věrně převzal do svého románu. Na počátku popisuje krásu přátelství, poté se nečekaná láska k Lottě změní ve vášnivý ale jednostranný cit a nakonec narazí na hráz předsudků měšťanského světa. Werther se ztotožňuje s přírodou a trpí omezeností své doby. Dobrovolně zvolené východisko z nešťastné lásky – smrt – je pro něho krokem vysvobození.

Kniha vyvolala velký ohlas i vlnu sebevražd. Lidé se v románu poznávali a zjišťovali, že je možné se požadavkům tehdejší doby vzepřít a před skloněním hlavy dát přednost hrdému odchodu ze života.

Děj: Mladý studovaný Werther přijíždí na venkov do městečka Welheim aby se zde věnoval především malování. Seznámí se s Lottou, mladou půvabnou dívkou, do které se, i když ví, že je zasnoubená, na první pohled zamiluje. Jeho láska je čím dál větší a vášnivější, ale Lotta má Werthra „jen ráda“. Přijíždí Abert, Lottin snoubenec, a všichni tři se stavají přáteli. Werther ale svou lásku k Lottě nemůže unést a ví, že jeden z nich tří musí zemřít. Proto bere nejlepší východisko a sám se zastřelí.

Psáno: formou dopisů svému příteli Vilémovi (později i Lottě, Albertovi..); „ kapitoly“ krátké odstavce – dopisy – 4. květen 1771 až 17. prosinec, zbytek knížky již ve třetí osobě jako vypravovaní autora (20. prosince); Celá jména známe pouze u hlavních hrdinů ( Werther, Lotta, Albert, Vilém, + asi tři další) zbytek značen jen začátečním písmenem (pan V., Hrabě z M…)

Funkční styl: román

Prostředí: 18. stol. německý venkov

Hlavní postavy: Werther:

Mladý vzdělaný muž, odchází od matky na venkov aby se zde věnoval kresbě; stálé moudra o štěstí a o kráse přírody; je si vědom omezeností lidského bytí , které směřuje pouze k tomu aby byly ukojeny nezbytné potřeby, jež nemají jiný účel než „než prodloužit naši ubohou existenci“. jediné řešení nachází ve vlastní smrti.

Lotta:

Prostá, přímá kladná žena, žijící v souladu s okolním světem a své štěstí omezuje na oddanost rodině, i když ji Werthrova vášnivá láska odhaluje i jiný svět.

Albert:

Lottin snoubenec; praktický; ztělesňuje měšťanský životní princip, píli, šetrnost a svědomitost.

Ukázka: 3. září

Musím pryč! Děkuji ti Viléme, žes mě utvrdil v mém váhavém rozhodnutí. Už celých čtrnáct dní se zanáším myšlenkou, že ji opustím. Musím. Je zase ve městě u přítelkyně. – A Albert – a musím – pryč.