Literární pojmy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
DALŠÍ LITERÁRNÍ POJMY
Epitaf (nápis na hrob) př.: náhrobek u Thermopyl; J. Wolker: Zde leží J. W., básník, jenž miloval …
Filipika: (podle Filipa Makedonského) - útočné řeči vlasteneckého a bojového charakteru
Kaligram – báseň v obrázku Apollinaire, Seifert...
Kramářská píseň – rozšířená, populární forma lidové zábavy, jedná se o lyrický, lyricko-epický
pololidový žánr – byl uváděn především na jarmarcích, projev byl doplňován tištěnými obrázky –
tématy byly vraždy, sebevraždy, přírodní katastrofy – nahrazovaly zpravodajství a často končily
ponaučením
Refrén – část veršovaného textu, která se opakuje
Satira – výsměšná kritika
Libreto- text k opeře nebo operetě, je zhudebněn
Prolog- vstupní scéna nebo proslov
Epilog- závěrečné vypravěčovo slovo, bývá zde např. ponaučení nebo jsou vysvětleny některé
souvislosti
Apokryf- texty, které církev neuznala za pravé, pochází z doby 200 př. n. l. – mají význam historický i
náboženský, jednalo se o oblíbenou lidovou četbu.
Moderní literatura chápe apokryf jako speciální lit. útvar – Kniha apokryfů od K. Čapka
Pořekadla – ustálené věty obrazné povahy a lidového původu. Bez peněz do hospody nelez. Ráno
moudřejší večera.
Pranostika – vztah roční doby a počasí. Únor bílý – pole sílí.
Přísloví – anonymní výroky, první část něco konstatuje, druhá z toho vyvozuje ponaučení. Líná huba
– holé neštěstí. Bez práce nejsou koláče.
Rčení- ustálená obrazná pojmenování
kulturního původu: Kainovo znamení, Pyrrhovo vítězství
lidového původu: vzal nohy na ramena, páté kolo u vozu
Ustálená přirovnání: pilný jako včela, bílý jako stěna
Asonance – druh rýmu, která se uplatňuje především v lidové poezii. Na konci veršů se shodují pouze
samohlásky
Gramatický rým – shody na konci verše díky shodným koncovkám – zpívali, dělali, tancovali
ÚSTNÍ LIDOVÁ SLOVESNOST – předávala se z generace na generaci ústním podáním
NÁRODNÍ LITERATURA – písemnictví daného národa – česká literatura je psána česky, latinsky,
staroslověnsky, německy, popř. dalšími jazyky. Nemusí vznikat pouze na území státu, ale je psána
českými autory
SVĚTOVÁ LITERATURA – sem patří díla, která se pro svou myšlenkovou a kulturní hodnotu stala
majetkem celého lidstva. Knihy jsou překládány do cizích jazyků. Z naší literatury: J. Hašek – Osudy
dobrého vojáka Švejka, Karel Čapek, Milan Kundera…. Ze zahraniční literatury: A. S. Puškin, L. N.
Tolstoj, W. Shakespeare, V. Hugo, E. A. Poe, O. Wilde, G. B. Shaw, E. Hemingway, G. Orwell,...