MÁJ

KAREL HYNEK MÁCHA (1810-1836) ČECHY

Byl vedoucí osobnost českého literárního romantismu a génius moderního českého básnictví. Nejvýznamnější částí jeho díla je poezie.

Studoval na piaristickém gymnáziu, později studoval filozofickou a právnickou fakultu. Chodil na přednášky Josefa Jungmanna, který ho povzbuzoval v literární činnosti. Jeho díla ovlivnilo i cestování- rád chodil na dlouhé procházky po hradech a zámcích, které si zakresloval do svého deníku. Máchova první doložená láska byla Marika Stichová, která se promítla i do jeho tvorby. Skutečnou Máchovou partnerkou a matkou jeho syna Ludvíka byla Eleonora Šamková, se kterou se seznámil za přítomnosti Josefa Kajetána Tyla. Jejich vztah ale nebyl moc harmonický, jelikož Mácha byl přecitlivělý a žárlivý. Zemřel v den svatby.

Další díla: Marinka, Křivoklád, Těžkomyslnost, Noc, Dobrou noc

Spisovatelé téže doby: J. K. Tyl, J Jungmann, K. H. Borovský, Josef Dobrovský

MÁJ

Ukázka: „ To vše zločinec ještě jednou zřel,

to vše, jež nyní opustiti měl,

a hluboký srdce mu žel uchvátí,

hluboce vzdechne-slza slzu stíhá-

ještě jednou- posledně- vše probíhá,

pak slzavý v nebe svůj zrak obrátí. ‘‘

[třetí zpěv ]

Téma a motiv: vina, smrt, láska, čas, nevěra, tragédie

Časoprostor: konec 18. století, v okolí Doks u Máchova jezera

Kompozice: 4 zpěvy, 2 intermezza-vsuvka

Lit. druh a žánr: lyrickoepická báseň-poezie

Postavy: Jarmila- miluje Viléma, nešťastná, čeká na Vilémův návrat

Vilém- miluje Jarmilu, nečestný, nešťastný, žárlivý, pomstychtivý, loupežník, odsouzený na smrt

Hynek- sám autor, depresivní, zamyšlený, ztotožňuje se s Vilémem

Vypravěč: er-forma ke konci přechod na ich-formu

Veršovaná výstavba: Rýmy jsou střídavé, obkročné a sdružené (shoda slabik na konci dvou sousedních veršů), jambický verš

1.zpěv: Popis májové přírody, sebevražda Jarmily skokem do jezera

2.zpěv: Vilém je ve vězení- pocit křivdy a vzdoru, obviňuje společnost ze svého života

Intermezzo: příprava na Vilémovu popravu.

3.zpěv: poprava Viléma, vyznání lásky k přírodě a rodné zemi

Intermezzo: nářek spoluloupežníků

4.zpěv: po čase přichází poutník, autor se ztotožňuje s tragikou lidského osudu

Expozice: byl pozdní večer, první máj

Kolize: zpráva od plavce

Krize: Vilém zabije otce

Peripetie: poprava

Katastrofa: zemře otec, Jarmila i Vilém

Typy promluv: přímá řeč, dialog, monolog

Jazykové prostředky: přirovnání (co slzy lásky), metafora, personifikace (bledá tvář luny), apostrofa- oslovování obláčků, obraz přírody, spisovný jazyk, v každém verši sloveso- dějové napětí, oxymóron, barvy

Provázeno předmluvou. Kniha má 77 stran.

Děj: Jarmila sedí na břehu jezera a vyhlíží svého milého Viléma. Nejdříve spatří na jezeře jen bílý bod. Když loďka připluje blíž, vystoupí z ní jen posel, který Jarmile oznámí, že Vilém byl uvězněn a bude popraven, protože zabil svého otce, když zjistil, že sváděl Jarmilu. Ovšem to, že sokem v lásce je jeho otec, který ho v mládí vyhnal z domu, v boji nevěděl. Jarmila tuto zprávu neunesla a ze zoufalství skočila ze skály a utopila se v jezeře.