Realismus v české literatuře 19. století

VII. - Realismus v české literatuře 19. století

1.) Doba

- realismus = umělecký směr založený na kritickém poznávání skutečnosti, úsilí pravdivě zachytit lidské osobnosti

- znaky realismu:

- přesné zobrazení skutečnosti, zbavit se iluzí, typizace prostředí, osob, dějů…

- kontrast s romantismem, objektivita

- zájem o současnost, kterou popisují reálně a kriticky

- všestranné studium života, člověka chápou jako člena společnosti, proč není člověk v moderní době šťastný

- vzestup románu -> hrdina zachycen ze všech úhlů, prochází vývojem, souvislosti

- tři fáze realismu: klasický, kritický (náprava společenských křivd, vznik spravedlivější společnosti), naturalismus (vychází z determinismu - člověk je určen dědičností a prostředím)

- Čechy:

- pomalejší nástup, 70. léta 19. století až počátek 20. století

- vývoj = počátky realismu (NO) -> Májovci -> Ruchovci a Lumírovci -> kritický realismus -> naturalismus

- rozvoj prózy, poezie i dramatu

- 60. léta 19. století -> oslabení absolutismu, dualistické Rakousko-Uhersko, nová germanizační vlna

2.) Počátky realismu

1) Božena Němcová (1820 - 1862)

- nejznámější česká spisovatelka, * Vídeň, mládí v ratibořickém údolí

- 1842/1845 = bydlí v Praze, poznává pražskou vlasteneckou společnost, básnická tvorba a celkové zahájení literární činnosti

- 1845/1848 = bydlí na Chodsku, poznává život venkovského lidu, studuje lidové zvyky a pověsti, sociální poměry na venkově, psaní pohádek a národopisů

- střídavě bydlí v Praze, Litomyšli a na Slovensku, nakonec přijíždí znovu do Prahy, umírá

- počátky realismu + romantické prvky, idealizace (mezilidské vztahy - šťastné konce)

- sběratelka ÚLS, realismus (prostředí, venkov, zvyky), téma -> venkov, zvyky, sociální rozdíly, mezilidské vztahy, životní hodnoty a ideály

- díla:

-> Divá Bára: vesnická povídka, dívka překonává strach, pomůže své kamarádce

-> V zámku a podzámčí: povídka, upřímnost vesnických lidí a pokrytectví šlechty

-> Babička (1855): vrchol tvorby, nedějové dílo, zachycení života na Starém bělidle od příjezdu babičky, pozornost příběhu o Viktorce (jediná postava, která nemluví, pomátla se z nešťastné lásky), zdrojem vzpomínky na dětství, záměrem ukázat harmonický život prostých lidí během jednoho roku, babiččiny postoje k lidem, její názory a jednání, dokonalý a moudrý člověk

2) Karel Havlíček Borovský (1821 - 1856)

- satirik, překladatel, zakladatel českého politického novinářství

- * Borová u Přibyslavi, vychovatel v Rusku, odmítá Tylův román Poslední Čech, potřeba činného vlastenectví, bojuje za rovnoprávnost, kritizuje myšlenku všeslovanské vzájemnosti

- novinářství:

- 1846 = redaktor vládních Pražských novin + literární příloha Česká včela

- 1848 = založil politický deník Národní noviny, prosazování názorů českého liberalismu