M†j
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Májovci - skupina českých spisovatelů v 2. pol. 19. stol., kteří navazovali na odkaz Karla Hynka Máchy a byli sdruženi kolem almanachu Máj; CÍL: pravdivé zobrazení
okolního světa; PŘEDSTAVITELÉ: Jan Neruda, Karolína Světlá, Vítězslav Hálek, Jakub Arbes, aj.
archaismus - zastaralý jazykový prvek (např. platiti, dýchati, regiment (= pluk), leč (= avšak), narozdíl od historismu může označovat i skutečnost (věc), která stále existuje
oxymorón - (protimluv) spojení slov, která mají zcela opačný význam zvukosled - pravidelné opakování stejných hlásek ve verši
epiteton konstans - básnický přívlastek stálý (konstantní); přikládá důraz běžné (zjevné) vlastnosti osoby, předmětu nebo jevu (např. „šedivý vlk“, „zelený háj“, „širé pole“)
epiteton ornans - básnický přívlastek zdobný; přikládá důraz méně obvyklé, zdobnější vlastnosti osoby, předmětu nebo jevu (např. „růžový večer“, „jezero hladké“)
kontrast - použití protikladných jevů (např. den X noc) apostrofa - básnické oslovení někoho, od koho autor nemůže dostat odpověď (neživá věc, nepřítomná osoba)
gradace (stupňování) - takové uspořádání slov nebo slovních spojení, které seřazuje výrazy (slovní spojení) od nejslabšího k nejsilnějšímu významu (nebo opačně)
eufonie (libozvučnost) - umělecky působivé uspořádání hlásek nebo jejich skupin ve verši zvukomalba - seřazení hlásek ve verši tak, aby vyvolaly dojem reálného zvuku
řečnická otázka - otázka, na níž její tazatel neočekává odpověď metonymie - přenos označení na jiný objekt na základě vnitřní podobnosti subjektů („čtu Hemingwaye“)
figury - umělecké prostředky, využívající určité kombinace slov, hlásek či jejich opakování tropy - nepřímá (obrazné) pojmenování skutečnosti neboli přenesení významu
personifikace (zosobnění) - přikládání lidských vlastností neživým objektům (věcem), přírodním jevům, živočichům či rostlinám
obkročný rým - rým, ve kterém se rýmuje první verš se čtvrtým veršem a druhý verš se třetím (viz. vzorec a b b a)
metafora - přenesení významu na základě vnější podobnosti (zub pily, kapka štěstí); zub nemá s pilou nic společného, ale tvarem se podobá hrotům na pile; kapka = trochu
Ukázka:Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.