15. Karel Hynek Mácha - Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
obsah:
Věnování - Máj je dedikován Hynku Kommovi, což byl pražský měšťan a vlastenec.
Rodina Máchových ho chovala v úctě. - následuje vlastenecká báseň oslavující
češství
I. zpěv: Dívka sedí večer 1. května u jezera a čeká na svého milého. Bojí se, že
nepřijde, a pláče. Přijíždí loďka a pádlující muž dívce řekne, že její milý je ve vězení ve
věži za to, že zabil svého vlastního otce. Zítra má být lámán v kole. Loďka odplouvá a
dívka se vrhá do hlubin jezera. Zpěv končí zvoláním „Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!“
II. zpěv: Je noc, vězeň sedí ve věži. Přemýšlí, jestli na něj jeho milá myslí. Usíná a ve
snu si promítá svůj život. Otec ho vyhnal do světa, šel k loupežníkům a stal se
„strašným lesů pánem“. Zamiloval se a zavraždil svůdce své milé, aniž v tu chvíli
věděl, že je to jeho otec. Nyní řeší, na čí straně je vlastně vina a co bude po smrti.
Padající kapky mu odměřují čas. Strážný, který vyslechl vězňovy myšlenky, se již nikdy
neusmál. Zvon bije půlnoc.
I. intermezzo: Půlnoc; sbor duchů se rojí na popravčím pahorku. Připravují se na
příchod nového mrtvého, chystají mu dary. Začíná nový den.
III. zpěv: Je ráno 2. května, lid spěchá z města k místu popravy. Průvod se strážci a
odsouzeným došel ke kapli. Zločinec se naposledy rozhlíží, loučí se se svým rodným
krajem. Je sťat katem a jeho tělo bylo vpleteno do kola. Mrtvá hlava se rozhlíží po
kraji, nastává večer. Zpěv končí zvoláním „Viléme! Viléme!! Viléme!!!“
II. intermezzo: Vilémova družina loupežníků truchlí po svém vůdci. Zpěv končí
zvoláním „Pán náš zhynul! – zhynul!! – zhynul!!!“
IV. zpěv: Po sedmi letech, 31. prosince, přijíždí na koni na pahorek vypravěč příběhu.
Na pohorku stále stojí kolo s Vilémovou lebkou. Druhý den, 1. ledna, se poutník ptá
hostinského, čí tělo viděl, a hostinský mu vypráví nám již známý Vilémův osud.
Poutník poté odchází, ale místo popravy ho vábí zpátky. Vrací se 1. května, usedá na
zem a rozjímá o životě. Zpěv končí zvoláním „Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!“
Kompoziční plán
chronologický postup s retrospektivními prvky
4 zpěvy a 2 intermezza + předzpěv a dedikace
členění na sloky a verše
děj se stupňuje, jambický verš
15. Karel Hynek Mácha – Máj
3
Jazykový plán
spisovná čeština, moderní jazyk; využívá zvukomalbu
zastaralé a knižní pojmy
krásná vznešená mluva
ich-forma i er-forma → první 3 zpěvy nezúčastněný vypravěč, ve 4. je vypravěčem
sám autor, který přichází po 7 letech na místo tragédie
převážně monology
>> UKÁZKA (Kontext: závěr 4. zpěvu)
...dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,
zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,
vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,
mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj,
to dětinský můj věk.
Nynější ale čas
jinošství mého – je, co tato báseň, máj.
Večerní jako máj ve lůně pustých skal;
na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal.
Vidíš-li poutníka, an dlouhou lučinou
spěchá ku cíli, než červánky pohynou?
Tohoto poutníka již zrak neuzří tvůj,
jak zajde za onou v obzoru skalinou,
nikdy – ach, nikdy! To budoucí život můj.
Kdo srdci takému utěchy jaké dá?
Bez konce láska je! – Zklamánať láska má!
Je pozdní večer – první máj –
večerní máj – je lásky čas;
hrdliččin zve ku lásce hlas:
„Hynku! – Viléme!! – Jarmilo!!!“