Nevěsta hor_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

František Švantner

Nevěsta hor

Výňatek

Umělecký text

Kde jsou Prietržiny, Pálenice, Tavo, kdepak jste, co?

Šíleným výstupem jsem ztratil rozum, a přece naše rychlost každou chvíli stoupala, jako by to už nebyl výstup, ale pád, závratný a hrozný.

Nestydatý vítr mě cestou úplně svlékl. Byl jsem jako Adam. V úzkosti jsem hledal způsob, jak zakrýt svou nahotu. Když jsem však zjistil, že i Zuna se hnala vedle mne už jenom v Evině rouchu, přestal jsem si dělat starosti. Chachacha. Před kým jsme se tady měli stydět? Když člověk sestupuje do věčnosti, vrací se mu do srdce rajská čistota. To je největší dar smrti.

V tu chvíli se vynořila z hlubin obrovitá postava praducha.

„Předstupuji před tvou velebnou tvář, otče,“ blábolil jsem nahonem kajícně.

„Modleme se,“ poznamenal jeho hlas.

Poznamenal jsem se zbožně svatým křížem na čelo, na ústa i na bradu, aby znamení umučení otevřelo božímu slovu mou hříšnou duši dokořán.

Veliký hlas duněl:

„Svatý Rafaeli…“

„Tavo!“

„Hu.“

„Rozmlátím ti palici,“ řval jsem, co mi hrdlo stačilo.

„Pst,“ vystrčil chlupatý prst k nebi a šeptal:

„Po-tka-ni!“

Výňatek

Neumělecký text

Švantnerovi záleží na tom, aby realitě faktů příběhu byla nadřazena faktická reálnost snových a halucinačních představ, což je ve Švantnerově podání nejen možné, ale dokonce nevyhnutelné. „Domnívám se, že skutečnost není to, co tvoří inventář našeho okolí, ale to, co právě prožíváme, to co vytváří obsah současné chvíle našeho života, protože bez nás by ten početný inventář našeho okolí neexistoval, ano, byl by ne-skutečností v plném smyslu slova. Samozřejmě, že když vyjdeme z tohoto stanoviska, musíme připustit, že také sen je součástí skutečnosti.“

[…]

Nevěsta hor je románem, ve kterém vyúsťuje celý subjektivizmus expresionizmu nejen třicátých, ale rovněž i dvacátých let.

(J. Števček, Moderný slovenský román, překlad P. Motýl)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.