Nové verše_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

František Gellner

Nové verše

Výňatek

Umělecký text

Na hradbách

Na Paříž dneska myslím zas.

Tu výhodu poskytuje,

že byť tam i život šel mimo nás,

aspoň nevyrušuje.

Pěkné to chvíle bývaly,

když u versaillské brány

pod jasnou oblohou lítaly

zvečera aeroplány.

Postavy s hradeb se dívaly

lidí, co měli víc času

než peněz, a obdivovali

vtělené myšlenky krásu.

A vlažný vzduch se kolem třás´,

jak motor oddychoval. – – –

Šel sice život mimo nás,

ale nevyrušoval.

Výňatek

Neumělecký text

Do krajnosti popřena je tato obecná a „obrodná“ intence žánru pak přímo v básních z cest u básníků anarchistické generace, Františka Gellnera (pařížské básně z Nových veršů, 1919) a Josefa Macha (Plavba do Ameriky, 1912). Možnost proměny čehokoliv spjatá s cestou je zde odmítnuta už od samého začátku, důvod cesty je představen stejně banálně šedivý jako její cíl, východisko i cíl jsou podrobeny stejné autorské ironii. Skutečnost „nového prostoru“ se k lyrickému hrdinovi, který do něj vstupuje, nenatáčí novými, barvitými reáliemi, nepředstavuje „kořist smyslů“, ale skutečnost dávno známou („všude / zrovna jak v Paříži“, Gellner; „totéž nebe zde nade mnou“, bohatší jenom „o osmačtyřicet hvězd / na vlajce Spojených států severoamerických“, Mach). Zůstává-li tu něco hodnotou, je to nanejvýš sama cesta, vytržená z rámce východiska a cíle a přeměněná v těkání z místa na místo, „toulání“, které se stává ztělesněním neochoty přimknout se k jakýmkoli společensky etablovaným a takzvaným „věčným“ hodnotám a v tomto smyslu také stálým atributem lyrického hrdiny jako „zlého hocha“ a „tuláka“ (Gellnerova Mravoučná povídka o hodném a zlém hochu). Právě potlačení určitých očekávaných rysů básnického cestopisu je tu nečekaně zatíženo tragickým obsahem: nová výpověď o pouti světem, který nikde nenabízí uspokojení a životní klad, byla na žánru básnického cestopisu vlastně vyvzdorována. A naopak: obnovené hledání životního kladu mohlo i u básníků, kteří prošli anarchismem, obnovit básnický cestopis v prvotní funkci.

(V. Macura, Poetika české meziválečné literatury)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.