Mezinárodní vztahy

-autoři nového politického systému: Napoleon III., Otto von Bismarck

Důsledky „reál-politiky“

-nejsilnějším státem evropského kontinentu se stalo ………………….

-to čemu se kdysi říkávalo „evropský koncert“, ve skutečnosti bylo dvojí nepřátelství: mezi Francií a Německem (pruské vítězství r.1870, Alsasko-Lotrinsko), mezi Rakouskem (Rakousko-Uherskem) a Ruskem – a orientace Rak.-Uher. na Balkán, kde muselo dojít ke konfliktu s Ruskem (od r. 1750 se stalo účastníkem každé významné evropské války, Rusko neustále válčilo a expandovalo a přitom se neustále cítilo ohrožené; postupně se stalo evropskou hrozbou) + probouzení se nacionalismu na Balkáně → časté střety o rozdělení území - nárůst nacionalismu

-Balkánská krize – 1. krize v r.1876 se vzbouřili Bulhaři a postupně se k nim přidaly další balkánské národy; to se nelíbilo Turecku → výsledek: vznik Velkého Bulharska; 2. krize 1885 – vytvoření samostatného Bulharska

-Trojspolek – (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) - v r. 1879 uzavře Rakousko s Německem smlouvu, vytvoří vojenské i politické partnerství = dvojspolek; v r. 1882 se přidá Itálie a utvoří se tak trojspolek

-Trojdohoda – (Francie, Anglie, Rusko) – v r. 1891 dochází k uzavření smlouvy mezi Francií a Ruskem (= Dvojdohoda), v r. 1904 mezi Francií a Velkou Británií a v r. 1907 mezi Ruskem a Velkou Británií

1.svět.válka

-žádná z válčících stran nedovolila zkoumat možnosti kompromisního míru, -1914-1918

-všichni účastníci očekávali, že válka bude krátká -„válka za skončení všech válek“, „učiňme svět bezpečnějším pro demokracii“, „boj až do konce“ -první světová válka začala jako typická válka vlád (velvyslanectví si předávala nóty, vládnoucí monarchové si vyměňovali telegramy; konflikt se ale vymkl z rukou vládních úřadů a stal se zápasem mas)

Konec 1.svět.války -20 miliónů mrtvých

-rozpad rakousko-uherské říše -výsledky přinesly sociální neklid, ideologické konflikty a další světovou válku, -svržení 3 ze 4 dynastií (německé, rakouské, ruské); jen britský rod se udržel

-USA vstoupily do války se sebedůvěrou, mocí a idealismem (který jim zůstal) – který umožnil technicky totální vítězství, ale sledovaly cíle, které neměly nic společného se světovým pořádkem, USA opovrhovaly koncepcí mocenské rovnováhy; americkými kritérii mezinárodního pořádku byly demokracie, kolektivní bezpečnost a sebeurčení (ideály, na kterých nebylo postaveno žádné evropské uspořádání)

-Wilson – demokratické národy jsou logicky mírumilovní lidé, kterým se dostane sebeurčení a nebudou mít důvod jít do války nebo utlačovat jiné, chtěl vybudovat mír na základě kolektivní bezpečnosti a jen mezinárodní instituce může určit, zda k porušení míru došlo, proto navrhl Společnost národů -r.1918 – zasedání Kongresu USA – 14 Wilsonových bodů:„Povinné:“ - otevřená diplomacie - svoboda námořní plavby - všeobecné odzbrojení - odstranění obchodní překážek - nestranné urovnání koloniálních nároků - obnovení Belgie