Osudy dobrého vojaka svejka za svetove valky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Osudy dobrého vojaka svejka za svetove valky
RYCHLÝ PŘEHLED
Literární druh: Epika (próza).
Literární žánr: Humoristický román, satira.
Literární směr: Světová a česká literatura mezi dvěma světovými válkami (reakce na 1. světovou válku).
Časoprostor: Praha a různé stanice cesty na frontu (Rakousko-Uhersko, Halič), začátek 1. světové války (od atentátu v Sarajevu).
Vypravěč: Er-forma (vševědoucí vypravěč), který se zaměřuje na Švejkovy dialogy a historky.
Kompozice: Retardace děje (děj je záměrně zdržován Švejkovým vyprávěním), řetězec epizod a historek, nedokončené dílo (4 díly, Hašek stihl dopsat tři, čtvrtý zůstal torzem).
DĚJ V KOSTCE
Kniha (Díl) Popis událostí V zázemí Začíná zprávou o atentátu na Ferdinanda. Švejk je zatčen v hostinci U Kalicha, prohlášen za idiota, končí v blázinci a poté se stává sluhou (putifarem) u polního kuráta Katze. Na frontě Švejk je „prohrán v kartách“ a stává se ordonancí nadporučíka Lukáše. Společně odjíždějí vlakem směrem k frontě, což provází řada komických incidentů (např. ukradený pes). Slavný výprask Cesta pokračuje přes Uhersko. Švejk se během cesty ztratí (budějovická anabáze – jde na druhou stranu, než má) a nakonec se opět shledá se svou jednotkou. Pokračování slavného výprasku Švejk se dostává do ruského zajetí (omylem si oblékne ruskou uniformu) a je málem popraven vlastními lidmi jako špion. (Tento díl dopsal Karel Vaněk).POSTAVY, TÉMATA A MOTIVY
Postavy
Josef Švejk: Hlavní hrdina, úředně uznaný blb. Jeho charakter je nejednoznačný – není jasné, zda je skutečně hloupý, nebo zda svou horlivou poslušností (absurdním plněním rozkazů) systém zesměšňuje. Je to geniální vypravěč anekdot.
Nadporučík Lukáš: Švejkův nadřízený. V jádru dobrý člověk, ale neustále nešťastný ze Švejkových kousků. Ztělesňuje rozpor mezi lidskostí a vojenským drillem.
Polní kurát Katz: Požitkářský kněz, který pije a hraje karty. Ztělesňuje církevní pokrytectví v armádě.
Hostinský Palivec: Typický pražský hospodský, který doplatí na svou prostořekost („mouchy sraly na císaře pána“).
Témata a hlavní myšlenka
Absurdita války: Hašek ukazuje válku ne jako hrdinství, ale jako chaos, nesmyslné papírování a tupost velení.
Odpor proti Rakousku-Uhersku: Satira na rozpadající se monarchii, její byrokracii a armádu.
Přežití malého člověka: Švejk používá humor a „hloupost“ jako obranný mechanismus proti zlu a násilí.
Motivy
Hospoda: Místo, kde se tvoří dějiny a kde se o nich mluví.
Anabáze: Švejkova bludná cesta, která zdůrazňuje nesmyslnost vojenských přesunů.
Jídlo a pití: Časté téma hovorů, symbol lidských potřeb v kontrastu s ideály války.
LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT
Autor: Jaroslav Hašek (1883–1923). Bohém, humorista, zakladatel Strany mírného pokroku v mezích zákona. Román psal na sklonku života v Lipnici nad Sázavou.
Ilustrace: Neoddělitelnou součástí díla jsou ilustrace Josefa Lady, které definovaly Švejkovu vizuální podobu.
Světový kontext: Švejk je nejpřekládanější českou knihou. Ovlivnil literaturu o válce po celém světě (např. Josepha Hellera a jeho Hlavu XXII).
Další autoři té doby: Legionářská literatura (Rudolf Medek, František Langer) – ti však válku popisovali spíše hrdinsky.