Metody databáze (pohledy, uložené procedury, triggery)

Uložené procedury jsou obecně schopné běžet rychleji, než kdyby se měl příslušný kód vykonávat 
z klientské aplikace. Důvodem je fakt, že uložené procedury jsou na serveru zkompilovány1. 

                                                        
1

 zkompilováním  je  myšleno,  že  si  server  pro  uloženou  proceduru  vytvoří  a  spravuje  tzv.  prováděcí  plán,  díky 

kterému  je  subsystém  serveru  zvaný  optimalizátor  obvykle  schopen  najít  nejrychlejší  způsob,  jak  uloženou 
proceduru provést a potom tento způsob opakovaně používat při jednotlivých voláních této uložené procedury  

PAD Programování a databáze 

Téma 19 

Školní rok 2017/2018 

2/2 

Jan Švábík, V4D 

Vytvoření a volání procedury 

Procedura pro vrácení veškerého uloženého softwaru. Níže je pak zavolána. 

CREATE PROCEDURE vratSoftware() 
BEGIN 
    SELECT * FROM software; 
END // 

CALL vratSoftware(); 

Procedura pro vrácení konkrétního záznamu (např. podle kódu produktu). Níze je pak zavolána. 

CREATE PROCEDURE vratProdukt(IN kodProduktu CHAR(8)) 
BEGIN 
    SELECT * FROM produkty WHERE kod = kodProduktu; 
END // 

CALL vratProdukt("ABC12345"); 

Triggery 

Trigger je pak nějaká uložená procedura, která se spouští automaticky v souvislosti s provedením 
nějakého akčního dotazu v tabulce (každý trigger patří právě jedné tabulce). Dále se od uložených 
procedur liší nemožností předávat nějaké vstupní parametry nebo něco vracet. 

V triggeru  se  nesmí  objevit  následující  příkazy:  ALTER,  START  TRANSACTION,  ROLLBACK,  COMMIT, 
GRANT

, REVOKE, CALL a některé další. 

Výhodou  však  je,  že  triggery  mají přístup  k datům,  která  se právě mění. Tzn.  Trigger,  který  se 
spouští  před  aktualizací  nějaké  tabulky,  má  přístup  k hodnotám  těch  řádků,  které  mají  být 
změněny. Před úpravou nějakého záznamu je tak například možné automaticky uložit původní 
záznam do tabulky archiv.