Panychida_V002_o
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Společná část maturitní zkoušky
Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti
Pracovní list
Vilém Závada
Panychida
Výňatek
Umělecký text
Messalina
Pod tíhou noci úpí vyschlá hlína
a vzrůstem praská pýřný stvol.
V šelestu sarančí slyšíš zvuk kroku milenčina
a únavou po dni se protahují hřbety hor.
Proudy vzduchu tiše ržají,
když nad bažinou, jež voní puškvorcem, dále zase ubíhají.
Tu náhle slyš! S dusotem hejna koroptví
přibíhá ta, po níž hoch se nedočkavě, s touhou chví.
Políbení... Za oponou rtu, jenž se cudně třese, v popleněné ložnici úst dva jazyky vášnivě se prolínají... Když se plamen srdce úží, měsíční něha hochu v hrdle
klokotá,
však na rty jeho motýl sed a neulétá,
a než by slovo řek, vraždil by se raděj pro ni prostřed
toho léta,
čemuž ona v koutcích očí jenom tiše usmívá se.
Neumělecký text
Závadovy obrazy, v nichž je lyrické JÁ zcela ponořeno, je na dění v básni zainteresováno, určují smysly; smyslová obraznost vyjevuje stav duše, těla, okolního světa. Tak jsou Závadovy obrazy plné emocí. Verše prvních sbírek Viléma Závady pohlcují vnímatele vypjatostí. Zvláště Panychida a Siréna jsou ve své obraznosti až útočné. Závadův obraz je plamennou, mnohovrstevnatou, vícevýznamovou výpovědí. Obrazy nejsou celostné, protože zachycovaná – utvářená skutečnost je pouhým zlomkem zasahované duše, bránícího se srdce. Jsi pokoušen, horečnatě se zpovídáš – to jsou stavy a obrazy lyrického JÁ Viléma Závady.
Oba autoři jako určující pro svou poezii od svých prvních sbírek představují rytmus. Výběr slov, jejich řazení do veršů, práce s interpunkcí, používání minuskulí a majuskulí na počátku i v průběhu verše, různé odsazování veršů od levé části stránky v kompozici strofy či básně, záměrné osamostatňování verše na úroveň strofy – to vše jsou prostředky, kterých oba, byť každý s vlastní licencí, při tvorbě využívají. Tak se individualizují pauzy, frázování, melodie (k ní přistupuje i nepravidelnost ve využívání rýmů).
(Iva Málková, Vilém Závada, Josef Kainar a proměna jejich poetik v 50. letech 20. století)
OBECNÁ struktura ústní zkoušky
1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla)
2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla
3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika