Poe Havran
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- cílem básně bylo vzbudit ve čtenáři Krásno
- krása vynikne, pokud bude tón básně smutný
- refrénem básně je slovo „nevermore“ (víckrát ne), které je krátké a dobře zní
- nejsmutnější téma je podle básníka smrt krásné ženy, proto ho zvolil
- autor nechal hlavního hrdinu pokládat stále závažnější a závažnější otázky, na něž havran vždy odpoví „nevermore“, až začne pokládat otázky, které jsou pro něj zásadní – „pronáší je napolo z pověry a napolo z onoho zvláštního zoufalství, které se kochá sebetrýzněním“. Ví, že odpověď bude stále stejná, a že mu způsobí bolest.
určení smyslu díla
Záporný zážitek (zde smrt milované ženy) v nás přetrvá celý život, nelze zapomenout.
pravděpodobný adresát
Milovník symbolistické a romantické poezie, člověk schopný rozluštit symboly.
zařazení knihy do kontextu celého autorova díla
Havran byl napsán r. 1844 (5 let před smrtí) a je autorovým vrcholným dílem.
tematicky podobné dílo
Novalis – Hymny noci (básnická sbírka reagující na smrt milované ženy)
porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací
Není mi známo. Film Havran (2012) je inspirovaný povídkami E. A. Poe, nejedná se o zfilmovaný obsah básně.
„Proroku,“ dím, „mene tekel, ať jsi pták anebo z pekel, při nebi, jež nad námi je, při Bohu, jenž leká mne, rci té duši, jež žal tají, zdali aspoň jednou v ráji tu, již svatí nazývají Lenora, kdy přivine, jasnou dívku Lenoru, kdy v náruči své přivine“ - havran dí: „Už víckrát ne.“
„Tos řek jistě na znamení, že se chystáš k rozloučení, táhni zpátky do bouře a do podsvětí, satane! - nenech mi tu, starý lháři, ani pírka na polštáři, neruš pokoj mého stáří, opusť sochu havrane! Vyndej zobák z mého srdce, opusť sochu, havrane!“ Havran dí: „Už víckrát ne.“
Charakteristika úryvku z uměleckého textu:
atmosféra úryvku
lyrický subjekt – muž v horečce – je už zoufalý, vyhání havrana
- napjatá, zoufalá, šílená
počet postav
2 – muž a havran
charakteristika vystupujících postav (přímá, nepřímá)
muž – bojí se Boha (smrti), rád by ještě někdy objal Lenoru, rozzlobený na havrana, starý
havran – nemá původ, možná je poslem z pekla, odpovídá stále stejně
charakteristika dalších postav
další postavy v díle nejsou
vztahy mezi postavami
havran přiletěl nezván, je symbolem zla, smrti – muže rozrušil svým krákáním
- nepřátelé
zařazení úryvku do kontextu celého díla
závěr básně – předpředposlední a předposlední sloka
použité jazykové prostředky
Proroku – apostrofa, básnické oslovení
dím, dí, rci – archaismy
jednou v ráji (= po smrti) – eufemismus
jasná dívka Lenora – epiteton
starý lháři – nadávka
pokoj mého stáří – metonymie
vyndej zobák z mého srdce – metafora (= už mne netrap)
