Optická vlákna (FO) – princip přenosu, kabely, druhy a vlastnosti; optické a rádiové sítě

Maturitní téma č. 21 (2017/18) 

1/4 

Jan Švábík, V4D 

Optická vlákna (FO) – princip přenosu, kabely, 

druhy a vlastnosti; optické a rádiové sítě 

Optická vlákna – princip přenosu 

Princip spočívá v zakódování (namodulování) přenášené informace na světelný paprsek, který je 
přiveden do optického vlákna. Uvnitř vlákna se odráží od vnitřních stěn vlákna (od rozhraní jádra 
a pláště). Aby nedocházelo ke ztrátě energie, musí ve vlákně nastat tzv. totální odraz. 

Každé  vlákno  se  skládá  z jádra  a  pláště.  Aby 
mohl  nastat  totální  odraz,  jádro  musí  být 
obaleno  prostředím,  které  má  nižší  index 
lomu n než jádro. Plášť je součástí samotného 
principu šíření paprsku v optickém vlákně. 

Jádro je tedy vyrobeno z opticky hustšího materiálu než plášť. 

Optický kabel paprsky sám o sobě pouze přenáší, na koncích kabelů je tedy zapotřebí konvertor 
(převádějící  světelné  signály  na  –  obvykle  –  elektrické  impulzy).  Optické  kabely  jsou  svazky 
optických vláken, které přenáší signály podle své podélné osy (ve směru šíření) 

Zdrojem světla mohou být lasery, laserové diody nebo i LED diody. 

Vlnovody 

Vlnovody jsou obecně přípravky pro přenos elektromagnetických vln (např. právě světla). Optické 
vlákno  je  druhem  vlnovodu.  Vlnovody  se  rozlišují  páskové  (používají  se  v integrované  optice) 
a vláknové (mají kruhový průřez – např. optická vlákna). 

Druhy optických vláken 

a)  skleněná – tvořená oxidem křemičitým (SiO2); vlákno i plášť jsou skleněné; jednovidová 

i mnohovidová 

b)  plastová – jádro i plášť jsou z plastu; pouze mnohovidová (jednovidová nelze vyrobit) 
c)  hybridní – kombinace předchozích – skleněné jádro, plastový plášť