Základní pojmy počítačových sítí; norma ISO-OSI; TCP/IP a jejich vzájemná souvislost

Jan Švábík, V4D 

pouze  přímému  sousedovi  (=  uzel,  s nímž  má  přímo  spojení  a  zná  tak  jeho  MAC  adresu)  → 
obstarává úseky cesty. 

Síťová vrstva (3) 

Formuje datové bloky do datových paketů, zajišťuje doručení paketu adresátovi, směrování, řeší 
problematiku  zahlcení  sítě,  do  další  hlavičky  přidává logickou  adresu.  Rozhoduje  o tom, jakou 
cestou  (přes  které  uzly)  budou  postupně  přenášena  data,  která  se  mají  dostat  ke  konkrétnímu 
adresátovi. Může nastavovat TTL3. 

Transportní vrstva (4) 

Jejím účelem je primárně přizpůsobení nabízených možností požadavkům, řeší rozpoznávání chyb 
a zotavení po chybě, multiplexuje několik datových toků do jednoho spoje, řídí rychlost vysílání 
zpráv,  volitelně  nabízí  spolehlivost  a  spojovaný  přenos.  Je  implementována  až  v koncových 
uzlech. Odesílá ACK/NACK signál pro informování, zda aktuálně odeslaný paket adresát přijímá 
nebo odmítá (zda je či není v pořádku). Vyrovnává rozdíly mezi schopnostmi tří spodních vrstev 
a požadavky tří vyšších, aplikačně orientovaných, vrstev. 

Relační vrstva (5) 

Zabývá  se  řízením relací v síti, řídí zahájení, udržení  a  ukončení  relace  (spojení),  zodpovídá  za 
zotavení systému po výpadku sítě a vyhledává cílové stanice. 

Prezentační vrstva (6) 

Úlohou  prezentační  vrstvy  je  zajistit  správnou  interpretaci  přenášených  dat  na  obou  stranách. 
Zodpovídá  za  konverze  různých  kódování  a  formátů,  určuje  tvar  dat  dostupných  uživateli, 
provádí  šifrování  a  kompresi  dat.  Dále  zajišťuje  přenos  složených  datových  struktur  –  jejich 
správné „zabalení“ (serializaci) a na druhé straně následně „rozbalení“ (deserializaci).