PYGMALION - koncept maturitního okruhu

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 

Stránka 1 z 3 / Pygmalion        

 
Co potřebuji ke studiu/přípravě:  

  studijní  příručky  z jednotlivých  ročníků  (Český  jazyk  a  komunikace,  Literatura,  Kapitoly  z literární  teorie),  poznámky  z výuky  (sešit), 

vypracovanou interpretaci, popř. internet 

Jakou má zkouška koncepci: 

  na „potítko“ k přípravě (20 minut) dostanete pracovní list s výňatkem z vybraného díla a s výňatkem z neuměleckého textu                     ústní zkouška (15 minut) má dvě části: první část se týká uměleckého textu, literární historie, teorie a kritiky; druhá část je zaměřena na 

neumělecký text (charakteristika textu podle jazykových rovin: komunikace a sloh, skladba, tvarosloví, slovní zásoba, pravopis…; jde o 
práci s textem, tak jak jste na ni zvyklí z hodin češtiny) 

 
MODELOVÝ VÝŇATEK (U maturitní zkoušky se může objevit výňatek z kterékoli části díla. Je proto nutné mít dílo přečtené a orientovat se v něm!) 
 
Higgins (se ozve se zarputilým vztekem): Kam, u čerta, se poděly ty mé trepky? (Objeví se ve dveřích.)  
Líza  (Uchopí trepky a začne mu je házet  na hlavu, jednu po druhé): Tady máte ty své  trepky. Seberte si je! A kéž  byste si v nich 
polámal hnáty!  
Higgins (užaslý): Co se to – ? (jde k ní.) Stalo se vám něco? Vstaňte! (Zvedne ji.) Co je vám?  
Líza (bez dechu): Vám se zřejmě nestalo nic. Vyhrála jsem vám přece sázku, či ne? A to vám stačí. Na mně ovšem nezáleží.  
 
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A PŘÍKLADOVÉ ÚLOHY  
(Symbol otazníku (?) naznačuje, že daný pojem je nutné umět vysvětlit, jelikož může být předmětem doplňující otázky.)    
Zařadit dílo do literárních druhů a žánru, doložit zařazení podle výňatku: Podle uměleckého zobrazení skutečnosti se jedná o drama (?), podle formy textu o drama (?). Žánrově je dílo satirickou komedií, 
zpola ironicky označená jako romantická hra. 
 
Stručně nastínit obsah díla (a zařadit výňatek do kontextu celého díla): Jednoho večera se snaží Líza Doolittlová, chudá prodavačka květin, udat své květiny. Za sloupem stojí muž a zapisuje si každé její 
slovo. Když to dívka zjistí, označí muže za fízla, který ji chce zatknout. Zastane se jí jiný muž a ptá se pána se zápisníkem, o co jde. 
Ten  prozradí,  že  se  jmenuje  Henry  Higgins  a  je  profesorem  fonetiky.  Shodou  okolností  je  druhý  muž  plukovník  Pickering,  který 
studuje  indické  dialekty  a  právě  za  Higginsem  přijel.  Profesor  si  stěžuje  na  Angličany,  kteří  hrozným  způsobem  hyzdí  svůj  rodný 
jazyk, a upozorní na mluvu Lízy. Dodá pak, že by dokázal i z téhle pouliční prodavačky vychovat vévodkyni. Její příšerná mluva oba 
pány natolik zaujme, že se Higgins s Pickeringem vsadí, že z Lízy skutečně do půl roku udělá dámu. Od té doby tráví Líza veškerý čas 
výukou správné výslovnosti, intonace a vybraného chování.  
Po několika týdnech úporného drilu se Higgins rozhodne vyzkoušet  Lízu na  veřejnosti a využije k tomu přijímací den své matky, 
vysoce  společensky  postavené  dámy.  Přestože  Líza  nedopadne  dobře,  paní  Higginsová  si  ji  oblíbí.  Navíc  se  seznámí  s Freddym 
Hillem, který se do ní zamiluje, ale který nic nemá a nic neumí. Za několik dalších měsíců nastává den, kdy se má Líza předvést na 
velvyslanecké party. Je připravena tak dokonale, že okouzlí veškerou londýnskou smetánku. Slavnost skončí a oba muži oslavují, jak 
všechny  převezli,  a  navzájem  si  gratulují.    Líza  si  uvědomuje  vzniklé  komplikace:  na  ulici  se  už  vrátit  nemůže  a  k jinému  životu 
prostředky nemá. Samolibý Higgins ani Pickering nemají zájem o její další osud. Pomoc nalezne Líza u Higginsovy matky, která ji 
přijme do svého domu.  
Závěr hry ponechává divákům na vybranou, co se stane: zůstane Higgins starým mládencem, nebo si vezme Lízu za ženu? V epilogu 
(doslovu), který netvoří součást hry, G. B. Shaw vysvětlil, že Higginsův ani Lízin charakter nepřipouštěl šťastný sňatek a že si Líza 
raději vzala zbožňujícího Freddyho a otevřela si s ním květinářský obchod.  
    
Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  Komedie  má  pět  dějství.  Svým  vybroušeným  jazykovým  stylem  a  duchaplnou  elegancí  patří  Pygmalion  mezi  nejpopulárnější 
anglické divadelní komedie. Ostrá společenská propast mezi hlavními postavami – vzdělaným profesorem a obyčejnou květinářkou 
– se projevuje i výrazně  odstíněným jazykem, výslovností  a  intonací.  Líza  zpočátku hovoří  obhrouble, vulgárně, což se projevuje