ČD - Romeo a Julie - W. Shakespeare

Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Lit. druh: drama

Forma: poezie + próza

Lit. žánr: tragédie

Překladatel: Martin Hilský, Josef Topol

Rok vydání: 1595

Autor, tvorba:

Narodil se v Stratfordu nad Avonou. Vzdělával se na latinské škole a v 18 se oženil. Záhy odešel do Londýna, aby se věnoval divadlu, upravoval hry jiných autorů a nakonec se stal tvůrcem původních dramat.

• Tragédie – Romeo a Julie, Hamlet, Macbeth, Othello, Král Lear

• Komedie – Kupec Benátský

• Hry s pohádkovými motivy – Cymbelín, Bouře

• 154 sonetů – tématem rozpory a protiklady v lásce

Další autoři z této doby:

Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Dante Alighieri, Francois Villon, Jan Amos Komenský

Téma: tragická láska, nešťastný osud dvou milenců

Motiv: láska, vdavky, válka dvou rodů, spor, nenávist, život, smrt, násilí, mír

Kde: italská města Verona a Mantova

Kdy: 2. pol. 16. století

Kompoziční výstavba:

• chronologická (děj na sebe časově navazuje)

• prolog + 5 dějství (schéma: I. EXPOZICE, II. KOLIZE, III. KRIZE, IV. PERIPETIE, V. KATASTROFA)

Veršová výstavba: počet slabik ve verších nepravidelný

• blankvers (5stopý nerýmovaný jambický verš) – typický Shakespearův vytříbený a vznešený styl

Hlavní postavy:

• Julie - dcera Kapuleta; mladá, krásná, tvrdohlavá, věrná a trochu naivní dívka; hluboce zamilovaná do Romea

• Romeo - syn Monteka; hrdý, čestný, citlivý, romantický; divoký mladík; povrchně zamilován do Rosaliny, poté hluboce zamilován do Julie

• Montekovi – rodiče Romea, otec vůdce Monteků

• Kapulet - tvrdý a nesmlouvavý vůdce Kapuletů; otec Julie; chce, aby ho poslouchala na slovo

• Kapuletová - Juliina matka; k dceři se chová odměřeně, chladně

• Paris - mladý hrabě a plánovaný Juliin ženich

• Tybalt - Juliin bratranec, nenávidí Romea a libuje si v konfliktech mezi rody

• Otec Vavřinec - františkánský mnich, stojí za R. a J.

• Merkucio - Romeův nejlepší přítel, je starší než R., dohlíží na něj a je jeho vzorem

• Benvolio - další přítel Romea

• Chůva - Juliina vychovatelka, má ji ráda jako svou vlastní; nerozumná, spolehlivá, důvěryhodná

• Vévoda Eskalus

Vyprávěcí způsoby:

• přímá řeč

Jazykové prostředky:

• převažuje spisovný jazyk; často zastaralé tvary, hodně archaismů a básnických výrazů

• převažují klasické divadelní repliky

• vyšší společenská třída hovoří ve “vznešenějších” verších

• běžný lid (chůva) v próze

• scénické poznámky

Tropy a figury: metafory, přirovnání a oxymoróny; personifikace, řečnické otázky, apostrofy, inverze, eufemismy, hyperbola

Ukázka:

JULIE

Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?

Své jméno zapři, odřekni se otce,

anebo, nechceš-li, zasvěť se mně,

a přestanu být Kapuletová.

ROMEO

Mám ještě poslouchat? Či odpovím?

JULIE

Tvé jméno jenom je můj nepřítel.

Tys jenom ty. Ty vůbec nejsi Montek.

Co je to, Montek? Ruka ne, ni noha,

ni paže, ani tvář, ni jiná část,