Karel Poláček - Bylo nás pět

Kniha Bylo nás pět

• 1943

Autor Karel Poláček

• 1892-1945

I. část

Literární druh

Epika

Literární forma

Próza

Literární žánr

Román (částečně autobiografický)

Téma

zobrazení světa dospělých v malém městě, které je viděno dětskýma očima, a proto působí komicky, stejně jako Péťova snaha vyjadřovat se „korektně“

Motivy

Dětství, dobrodružství, kamarádi, zážitky, škola, sny

Kompozice

Chronologická

Prostor

Rychnov nad Kněžnou

Čas

19.-20. století

II. část

Vypravěč, vyprávěcí způsoby Ich-forma, vypravěčem je Petr Bajza

Veršová výstavba

Postavy

Péťa Bajza

Hlavní postava, vypravěč, veselý, rošťák, inteligentní, má velkou fantazii, nejlepší kamarád Tonda Bejval

Tonda Bejval

Namyšlený, má bláznivé nápady

Čenda Jirsák

Věřící, jeho koníčkem je sbírat hříchy ke zpovědi

Eda Kemlink

Péťův spolužák z úřednické rodiny, chytrý a přátelský

Pepa Zilvar

Pochází z chudobince, kouří, jeho otec je žebrák, statečný

Tatínek Bajza

Majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale i laskavý

Maminka Bajza

Hodná a rozumná

Kristýna

Služka, pochází z horské vesnice, bláznivá

Eva Svobodová

Dcera cukráře, Petrova favoritka

Pan Fajst

Místní zapšklý moralista

Pan Zilvar

Žije v chudobinci, přišel o nohu

Otakárek Soumar

Chlapec z bohaté rodiny, rád by se kamarádil s ostatními kluky, ale vychovatelka mu to nedovolí

III. část

Jazykové prostředky

• Spisovný jazyk, hovorové a nespisovné výrazy

• Nářečí, germanismy

• Slang, archaismy, knižní výrazy

Ukázka z díla

Když to pan maharadža uslyšel, tak pravil: ,,To jsem sám žádostivý,“ a přijal Zilvara ve své komnatě. Za tou příčinou se posadil na kanapi a usadil Zilvara ve fodelu. Pan maharadža kouřil z turecké dýmky a Pepek Zilvar bafal cikáro, a tak hezkou chvíli seděli a neříkali nic. My jsme se všichni sběhli za dveřmi, koukali jsme se špehýrkou a dávali jsme pozor, co se bude dít.

Nejdřív nebylo nic a pak Zilvar pravil, že počasí jest stálé a slunko svítí ohromně silně, takže jest horko, a pan maharadža na to pravil, že až přijde monsún, tak budeme mluvit jináč, a Zilvar pravil: ,,To je možné, já se nehádám,“ a pan maharadža pravil, že se taky nehádá, že vůbec nemá hádky rád, a Zilvar pravil: ,,To je má řeč.“

Pak dlouho nebylo nic a oni seděli tiše a bafali velice silně. Najednou Zilvar začal hrozně rychle mluvit, že jeho srdce promluvilo. Pan maharadža se ho otázal: ,,Proč?“ a Zilvar pravil, že jako on a královská princezna spolu doopravdy chodí, a tudíž že se rozhodl, že do toho praští.

Děj V románu Bylo nás pět se projevuje mnoho autobiografických rysů – hlavní postava Petr Bajza prožívá se svými kamarády příhody, které prožil autor ve svém dětství. Kamarádí spolu 5 chlapců: Petr Bajza – syn obchodníka, Antonín Bejval – jeho otec má provoznictví, Éda Kemlink – syn úředníka, Čeněk Jirsák – jeho otec vyrábí čepice, Pepek Zilvar – syn obecního žebráka, který bydlí v chudobinci. V rodině Bajzových má hlavní slovo přísný a velmi šetrný tatínek, Péťova maminka je hodná a laskavá, starší bratr Ladislav si hraje na dospělého a důležitého, malou Mančinku musí Péťa často opatrovat. Služebná Kristýna je veselá, Péťa ji nazývá ,,Rampepurda“, protože pochází ze vsi Rampuše, a často jí provádí všelijaké zlomyslnosti. V první části knihy popisuje autor mnoho Bukovských dobrodružství. Jsou zde svérázné postavy města – pan Fajst, který chlapce věčně kárá a je přesvědčen o jejich špatném konci, zelinářka Kozí Kuncka, které se chlapci posmívají, Jakub od Bejvalů, který jezdí s koňmi, je nemluvný, ale chlapci ho mají rádi, rozmazlený továrnický synek Otakárek Soumarů, Eva Svobodová z cukrárny, kterou má Péťa rád a která mu nosí tajně dobroty. Bajzovi příbuzní Vařekovi jsou závistiví a lakotní lidé. V druhé části knihy nastupuje místo skutečných událostí Péťova fantazie. Chlapec prodělává spálu a jako vzpomínka na nevšední zážitek, který mu přinesla návštěva cirkusu, sní o tom, že má slona Jumba a se svými kamarády a spolužačkou Evou Svobodovou odjíždí do Indie, kde se má Zilvar z chudobince oženit s dcerou maharádži. Když se Péťa uzdravuje a probírá se z horečky, diví se, že jeho kamarádi nevědí nic o příhodách z Indie a pomalu se smiřuje s tím, že vše prožil jen ve snu. Poznámky