Vladislav Vančura - Rozmarné léto

Kniha Rozmarné léto

• 1926

Autor Vladislav Vančura

• 1891-1942

I. část

Literární druh

Epika

Literární forma

Próza

Literární žánr

Novela

Téma

Kritika nevěrnosti, poukázání na stereotyp dnů, poklidné malé město naruší příjezd kouzelníka

Motivy

Cirkus, nevěra, žárlivost, dokazování si něčeho, krása, zamilovanost

Kompozice

chronologická

Prostor

Lázeňské město Krokovy Vary

Čas

Někdy v létě v červnu během 3 dnů

II. část

Vypravěč, vyprávěcí způsoby Er-forma, formou dialogů

Veršová výstavba

Postavy Arnoštek

Kouzelník, cestuje po světě, čestný

Anna

Krásná, milá, vypočítává, krásou očaruje Antonína, kanovníka Rocha a majora Huga, tajemná, rozumná

Antonín Důra

Starší, záletník, jeho vlastní žena se mu nelíbí, přísný, zaujatý vlastním tělem, pečuje o sebe, rázný, říká, co si myslí

Kateřina Důrová

Nešťastná z manželství, rázná a nepříjemná, citlivá

Kanovník Roch

Mravokárce, nepříjemný, podlehne kráse Anny, vzdělaný, duchovní

Major Hugo

Slušně vychovaný, vznešený, argumentuje?,

III. část

Jazykové prostředky

• Bohatý jazyk, spisovná a vytříbená mluva

• Archaismy, knižní obraty

• Poetismy = básnická přirovnání

• Přechodníky, ironie, slovní komika

Ukázka z díla Když to Antonín řekl, napil se a právě v tu chvíli vešla na plovárnu jeho žena Katuška nesouc hrnec, z něhož se kouřilo. „Ach, ty nikdy nezahálíš,“ pravila neusmívajíc se na Antonína. „Rozmlouváme o odtažitých věcech, jež zaměstnávají kanovníka,“ odtušil mistr, a došed k ženě, nadzvedl poklici nad hrncem, aby zvěděl, není-li uvnitř něco dobrého k jídlu. Potom dal opět dopadnouti pokličce na staré místo, a pohlížeje na hrnec a na tvář paninu, řekl: „Jak si mohu, majore, za tohoto stavu věcí vážiti vašich králů, kanovníkových knih a svého zdraví?“ Děj

Během jednoho chladného červnového dne se sejdou na břehu řeky Orše v říčních lázních tři kamarádi. Je to jejich majitel Antonín Důra, kanovník Roch a major Hugo. Společně rozmlouvají jako vždy velmi vážně o věcech vážných, i méně podstatných. Je jim přinesen oběd Antonínovou ženou Kateřinou. Manželé Důrovi se hádají a nemůžou jeden druhého vystát. Jinak všude vládne idylka všedního dne lázeňského města Krokových Varů.

Idylku naruší až příchod kouzelníka Arnoštka, který prosí přítomné, zda by se mohl vykoupat. Udělá na všechny velký dojem a pozve je na své představení. V celém městě je jeho příjezdem způsobeno pozdvižení a všichni se druhý den běží podívat, co předvede. Na náměstí je postavena kouzelníkova maringotka a on před ní předvádí svá čísla. Jeho sličná pomocnice vybírá peníze, a když dojde k našim třem kamarádům, jsou jí všichni okouzleni na nejvyšší míru. Antonín se na konci představení odváží si s ní dát v noci schůzku.