Skleněný havelok_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Vítězslav Nezval

Skleněný havelok

Výňatek

Umělecký text

Buřinka

Miloval jsem nade všecko buřinku

pepitové šaty

a havelok

buřinku měl lékař když asistoval při mém narození

pepitové šaty visely na půdě

havelok nosil otec

Když je mi nejsmutněji

stačí abych se obklopil těmito předměty

ihned je po smutku

V mých příštích hrách budou vystupovat lidé

jen v pepitových šatech

s havelokem přes ramena

a děravé židle

Dámy budou mít dlouhé sukně

velké poprsí

široké klobouky na drdolech

a dlouhé jehlice

Všichni budou myslet jen na Halleyovu kometu

jehlice ji probodne

a bude konec hry

To je můj nejintimnější svět

Je to můj svět

Neumělecký text

Po oddílu 8 textů k negro blues, těžících ve svém úsilí o sociální lyriku z podnětu bluesové písně, následuje oddíl Skleněný havelok, charakterizovaný podtitulem jako „poezie, sny, texty“. Zahrnuje básně objevující poezii všednodenní skutečnosti nazírané z neobvyklých úhlů (Buřinka věnovaná Voskovci a Werichovi, Havelok) a automatické texty obdobně aktualizující jazykovou skutečnost experimentální tvorbou osvobozenou od kontroly racionálního vědomí (Noc, Levitace). […]

Přes rozmanitost jednotlivých textů – ba v jistém smyslu právě skrze ni – sjednocuje významovou výstavbu knížky téma života nespoutaného žádnými vnějšími konvencemi, svobodného. Tímto jednotícím principem, který buduje novou celistvost rozrušováním nejrůznějších stereotypů v nejširším smyslu slova, společenských, uměleckých, biologických, se Skleněný havelok dostává do těsné blízkosti francouzského surrealismu (už název odkazoval k motivu z prózy Nadja A. Bretona, vůdčí osobnosti surrealistické hnutí). Poezie se stává v této logice jakousi všezahrnující revoltou; proti epoše soukromého vlastnictví a jeho deformačního tlaku na lidskou citovost, proti racionalismu, ve kterém je spatřován plod moderní doby, proti sociálním institucím a sociálním normám znevolňujícím lidskou přirozenost, proti všem podobám zmechanizování vztahu člověka ke skutečnosti. Tato představa spojuje satirickou lyriku ironizující životní ideál měšťáctví s milostnou poezií stavějící do protikladu k ženě manželce „svobodnou“ ženu milenku a s básněmi, v nichž je zkonvenčnělá skutečnost ozvláštňována perspektivou dětského vnímání, jazykovým kalambúrem a formálním experimentem.

(V. Macura, Slovník básnických knih)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;