Zivotni prostredi, podstata, priciny a mozna reseni ekologicke krize soucasnosti

4. Životní prostředí, podstata, příčiny a možná řešení ekologické krize současnosti

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Prostředí, v němž lidská civilizace žije, se v průběhu historického vývoje lidstva radikálně změnilo.

Životní prostředí má tři základní složky:

a) materiální = hmotné prostředí utvářené procesy urbanizace a industrializace

b) duchovní = vytváří ji dosažený stupeň lidského poznání

c) sociální = souhrn mezilidských vztahů, organizací a institucí na různých úrovních (stát, kraj, město)

EKOLOGICKÉ PROBLÉMY

Stav životního prostředí se od 60. let 20. století považuje za velmi nepříznivý, někdy až kritický a stále se zhoršující. V této době se začíná mluvit o tzv. ekologické krizi, která patří mezi nejzávažnější globální problémy společnosti. Názory na ekologickou situaci, její vývoj, příčiny a možná řešení se dosti různí. Shoda panuje zejména v tom, že ekologická krize je problém nejen technický či přírodní, ale především problém sociální a politický. Souvisí s rozdělením společnosti (na bohaté a chudé), se základními lidskými hodnotami a způsobem života, který je v jednotlivých zemích veden.

Současná ekologická krize je způsobena:

1) Intenzitou, hloubkou a rozsahem zásahu společnosti do přírody zejména ve 2. polovině 20. století.

2) Kumulací (sčítáním) důsledků předchozích menších a pozvolnějších negativních změn.

3) Snížená regenerační schopnost přírody.

4) Výrazný růst populace, zejména ve 3. světě

Příčiny ekologické krize: zisk, krátkozrakost, bezohlednost, touha po blahobytu, neznalost, lhostejnost, konzumní způsob života, nezájem politiků, lenost, antropocentrismus.

Mezi nejzávažnější ekologické problémy patří:

1) postupné vyčerpávání surovinových a energetických zdrojů

2) znečištění základních přírodních složek: půda, vzduch, voda

3) odpady

4) vymizení mnoha druhů živočichů rostlin a zvířat

5) množství a kvalita pitné vody a potravin

6) přelidnění

7) globální oteplování a skleníkový efekt

8) kácení deštných pralesů

Mnoho problémů vzniká nechtěně a nečekaně. Ekologové mluví o ekologickém bumerangu a sociologové o nezamyšlených důsledcích lidského jednání. Příkladem ekologického bumerangu je využívání chemických hnojiv v zemědělství. Na jedné straně zvyšují úrodu a umožňují výrobu většího množství potravin, ale na druhé straně znečišťují a znehodnocují půdy a z nich se látky dostávají do zemědělské produkce a z ní do potravin. Důsledkem toho jsou civilizační choroby (alergie) nebo vymírání rostlinných a živočišných druhů. Z této situace vyplývá akutní potřeba ekologické politiky všech států, která by postupně omezila, zastavila a posléze odstranila ekologické problémy, pokud je to ještě vůbec možné. Nejčastějším prvkem nápravových opatření je představa alternativnosti, to jest hledání něčeho, co by nahradilo minulé i současné ke krizi vedoucí postupy a nahradilo je novými, které by v maximální míře respektovaly přírodu a byly s ní v souladu. Proto se uvažuje o alternativním zemědělství, alternativní dopravě (hybridní automobily, elektromotory, vodíkové motory), alternativní energetice (solární panely, větrné elektrárny, vodní elektrárny), alternativních technologiích apod.