Sociální nerovnosti, základy ekonomického chování

17. sociální nerovnosti, základy ekonomického chování

SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE (společenská nerovnost)

-konstatování, že se společnost rozvrstvuje a rozděluje

-sociální vrstvy vznikají v důsledku diferenciace společnosti

-důvody jsou v dělbě práce, ve věku, zkušenosti atd.

-rozvrstvení společnosti si podřizuje všechna ostatní skupinová členění

-proniká téměř do všech společenských vztahů a utváří podstatné vlastnosti lidí

-společenské vrstvy:

1. uzavřené společenské skupiny a) kasty - jejich historickým vzorem je indická společnost; odlišení ve všech stránkách společenského života, vyjádřeno i vnějšími znaky, např. oblečením; příslušnost ke kastě byla dědičná, lidé nemohli své postavení měnit

b) stavy - jejich historickou předlohou je středověká společnost; jsou to takové vrstvy obyvatelstva, jejichž rozdílnost je založena na rodu, postavení, právních či jiných výsadách; stav byla skupina lidí, která měla stejný status; ten by tvořen uznávaným souborem privilegií a výsad rozdělovat

2. otevřené společenské skupiny - třídy - vznikly s nástupem kapitalismu; jsou to vrstvy, jejichž rozdíly nejsou založeny na institučně zajištěných výsadách, ale na vnějším postavení jejich příslušníků; mezi třídami je možné prolínání a vzájemný přechod proto otevřené

-marxistická stratifikace - spočívá v rozdělení společnosti na dvě společenské třídy, pro něž je charakteristickým znakem vztah k výrobním prostředkům

-znaky určující třídu:

prestiž povolání - každé povolání má svou specifickou prestiž (prodavačka x právnička)

spotřební třídění (tj. ekonomické hledisko se nemusí krýt s hlediskem prestižním, např. učitelské povolání); pro určení sociální stratifikace je důležité, zda určitá třída uznává určitého člověka za svou součást; lidé mohou změnit svou příjmovou třídu, ale svou sociální třídu mohou změnit jen když jsou uznáni těmi z vyšších tříd (mohu vydělávat málo a být na tom ekonomicky špatně, ale mé sociální postavením může být vyšší než dobře vydělávající prodavačky v drahém butiku)

třída moci - patří sem osoby z různých sociálních tříd, které mají přibližně stejnou moc;

-definice tříd.

1. subjektivní teorie - založena na prvcích individuálního a společenského vědomí

   1. třída je jistým útvarem, stavem založeným na společenském hodnocení; třídní příslušnost jedince je určena oceněním a zařazením ostatními lidmi

   2. třída je skupina lidí majících stejné „vědomí druhu“, pociťujících podobné společenské postavení, mající podobný postoj k jiným skupinám; třídní příslušnost je určena tím, co si o sobě myslí jednotlivci nebo skupiny lidí

   3. třída je forma politické moci - třídní příslušnost je dána zařazením jednotlivce mezi „vládnoucí“ nebo „ovládané“