Sofokles - Antigona

Epika: (epické skladby veršované, ústní podání prostřednictvím pěvců a přednašečů)

• Homér (8.stol.př.n.l.): Ilias (líčí posledních 51 dnů desetileté války Trojanů a Řeků, mísí se historie a fantazie, v popředí je epizoda boje hrdiny Achilla), Odyssea (hrdinské eposy, popisuje pouze 41 dní z desetiletého bloudění ithackého krále Odyssea, který se vrací z trojské války, mění se zde postavení a vliv bohů, kteří již lidský život nemají plně ve svých rukou, Odysseus nevyužívá jen své fyzické převahy, ale přemýšlí více o taktice boje)

Lyrika: (lyrická poezie – původně zpívaná, doprovázená tancem; sólová, sborová l.)

• Sapfo: na ostrově Lesbos založila jednu z nejstarších básnických škol pro dívky; psala milostnou poezii a lásce, stesku, smutku, oslava bohyně lásky Afrodity; Písně z Lesbu

• Anakreon: básně na oslavu boha Dionýsa; anakreontská poezie (oslava lásky, přátelství, vína)

• Pindaros: básně k poctě aristokratů; autor sborové lyriky

• Ezop: otrok, bajkař

• Období attické (5.-4. stol. př.n.l.):

  • vznik dramatu (tragédie), dithyramby {básně radostného opojení, doprovázené tancem, konaly se na oslavu boha vína a úrody Dionýsa}

  • rozvoj dějepisectví (Herodotos – Dějiny), řečnictví (Demosthenes – útočné řeči proti Filipu Makedonskému; filipiky psal později Jan Blahoslav – Filipika proti Misomusům), filozofie (Sokrates, Platon – Ústava, Aristoteles – Rétorika (Umění řečnické), Poetika (Umění básnické; stanovuje zásadu tří jednot pro drama))

  • Aischylos: pro divadlo zavedl dekorace, masky, kostýmy, létající stroje (Deus ex machina), na scénu uvedl druhého herce; Oresteia (jediná dochovaná řecká trilogie, po skončení trojské války se král Agamemnon vrací domů, je však zabit svou manželkou Klytaimestrou a jejím milencem jako odplata za zabití její dcery, za několik let se vrací Agamemnonův syn Orestes, který matku a jejího milence zabije za podpory své sestry Elektry, aby pomstil smrt otce, je stíhán, ale díky Pallas Athéna rozhodne o jeho nevině)

  • Euripides: jeho hry jsou prvními pokusy o psychologická dramata; Médeia (tragédie ženy, která kvůli lásce k Iasonovi, vůdci argonautů, zrazuje svou vlastní rodinu i vlast, nakonec je však Iasonem opuštěna, za zradu se mstí smrtí jejich dvou synů i Iosanovy manželky Glauky), Elektra (hlavní hrdinka je zobrazena jako labilní žena a Orestův čin posuzuje jako vraždu)

  • Aristifanes: nejslavnější autor řeckých komedií; Ptáci, Jezdci (o úplatkářství), Žáby (vysmívá se literárním snobům, odsuzuje Euripida, jehož postavy jednají příliš samy za sebe a bourají staré mytické představy o světě)

• Období helénistické (4.-1. stol. př.n.l.):

  • Theokritos: považován z zakladatele idyly {krátká báseň s přírodními náměty} {bukolická poezie – zobrazuje život pastýřů a venkovanů, který e plný harmonie, souznění s přírodou, častou formou bývá dialog}