Omítky

-  na některé podklady nemůžeme omítky přímo nanášet – dřevo, ocel, tepelná izolace 
-  můžeme použít systém jako při dodatečném zateplení budov s perlinkou (sklolaminátová 

síťovina) 

-  tradiční variantou je použití rákosu nebo Rabitzova pletiva 
-  pletivo nebo rákosování se k podkladu připevňuje pomocí drátů a skobiček ve vzdálenosti 

100 – 150 mm 

-  pokud by KCE nebyla pevná, ale pružná, omítka by na ní nedržela 
-  při přechodu mezi dřevěným stropem a stěnou z jiného materiálu, přetahujeme pletivo 

nebo rákos o 100 nebo 150 mm přes stěnu, aby nám na omítce nepraskl spoj 

Omítka sanační 

-  provádíme ji při rekonstrukcích 
-  nejprve musíme odstranit zdroj vlhkosti, nechat zdivo vyschnout a případně ze zdiva 

odstranit plísně, mechy, solné výkvěty, zbytky omítek 

-  očištění pomocí ocelového kartáče, případně špachtle, spáry proškrábeme do hloubky 

10 – 15 mm (tesařskou skobou – kramlí) 

-  sanační omítku můžeme nanášet, pokud vlhkost ve zdivu je max. 8 – 10 % 
-  vlastní provádění je klasické – postřik, jádrová vrstva a vrchní vrstva 

-  pro nanesení směsi na stěnu rovnost upravujeme pomocí latě nebo hladítka 
-  rychlost práce je zhruba 5x větší než u klasického provádění 
-  pokud stěna není rovná, musíme provést proměření 
-  před prováděním libovolných typů omítek můžeme na rohy a dolní hrany v oblasti ostění 

osazovat ocelové profily, které zpevní hranu, aby při používání nedocházelo k poškození 

Hliněné omítky 

-  součástí zvláště ekologického stavění 
-  nanášet je můžeme ručně lžicí nebo pomocí mlýnku 
-  zahlazení je pomocí hladítka nebo rovněž ručním způsobem 
-  vhodnou vlastností omítek je propustnost par, snadné provádění, jednoduché opravy,