Podlahy

konečné zatření provedeme dřevěným hladítkem  

-  po dokončení celé místnosti musíme provádět kropení betonu (aby nepopraskal) 
-  do rozpočtů se udává v m3 

Cementový potěr 
-  můžeme ho používat i jako vrstvu nášlapnou, provádí se v tl. 20- 30 mm 
-  povrch, když je ještě zavlhlý, se posype cementem a zatáhne se ocelovým hladítkem 
-  můžeme ho používat jako podklad pro nášlapnou vrstvu bez dalšího vyrovnání 
-  do rozpočtu se uvádí v m2 

Anhydrit 
-  jedná se o vrstvu, která se označuje jako litá podlaha 
-  provádí se strojně, směs má samonivelační účinek 
-  podlahu můžeme srovnat s tolerancí 1 mm na délce 2 m 
-  anhydrit nemůžeme použít v oblastech s vyšší vlhkostí (bazény, terasy apod.) 
-  výhody oproti betonové vrstvě: 

o  rychlost provádění (pracovní četa za směnu až 1500 m2 podlahy) 
o  lepší tepelná vodivost – používá se pro podlahové vytápění 
o  lepší mechanické vlastnosti – nemusíme vkládat KARI síť 

-  stěrkové vrstvy používáme pouze u PVC nebo linolea z důvodu drsnosti povrchu 
-  můžeme ho provádět od 5° C 
-  směs na stavbu dopravíme automíchaček a pomocí čerpadla a soustavy hadi dopravíme 

do objektu 

Stěrková vrstva 
-  jedná se o suchou směs, která je na stavbu dodávána v pytlích, smíchá se s vodou pomocí 

míchadla, používáme ji v malých tloušťkách na vyrovnání podkladní vrstvy 

Vyrovnávací vrstvy v lehkých plovoucích podlahách 
-  používáme násypy, většinou LIAPOR – příprava na určení vrstvy (tl. víčka) obdobně 

jako u betonové mazaniny 

-  úprava rovinnosti pomocí strhávací latě 
-  místo vodících pásů z betonu, používáme