Tepelná technika (pasivní dům)

- hygienicky nezbytná výměna vzduchu 25-30 m3/h pro jednoho obyvatele 
- v pasivních domech můžeme používat teplovzdušné vytápění (nižší pořizovací náklady, rychlá 
doba zátopu) nebo použití kotle v kombinaci v podlahovým vytápěním nebo radiátory 
- výhody nuceného větrání s rekuperací tepla: 
 

stálý přísun čerstvého vzduchu 

veškerý rozváděný vzduch je filtrovaný (výhoda pro alergiky, proti plísním) 

neotevíráme okna (jsme chráněni před vnějším vzduchem) 

 
Základní veličiny 
- tepelný odpor: 𝑹 =

𝐝

𝛌

, kde:  d je tloušťka vrstvy; tloušťka vrstvy v konstrukci [m] 

λ součinitel tepelné vodivosti [W/(K*m)] <= 0,04 

jednotka je [K*m2/W] 

- tepelný odpor při prostupu tepla: R0 = Ri + R + Re 
 

𝑹𝒊 =

𝟏

𝛂

 , většinou α = 8 

𝑹𝒆 =

𝟏

𝛂𝐞

, většinou αe = 23 

- součinitel prostupu tepla: 𝑼 =

𝟏

𝑹𝟎

 [W/K*m2] 

- při návrhu vytápění počítáme s tepelnou ztrátou místnosti nebo objektu 
- podle celkové ztráty objektu navrhujeme velikost kotle (výkon v KW) 
- na základě tepelných ztrát jednotlivých místností navrhujeme velikosti topných těles 
- tepelná ztráta objektu: Q0 = A*U* Δt [W], kde:  A – plocha posuzované KCE [m2] 
 

U – součinitel prostupu tepla 

Δt – rozdíl teplot (Δt = t - tm) 

t – teplota místnosti 

tm – teplota za posuzovanou KCÍ 

Tepelné mosty 
= místo v KCI s nižšími tepelněizolačními vlastnostmi 
- KCE navrhujeme pokud možno bez tepelných mostů 
- 4 základní typy tepelných mostů: 
 

a) 

- detail nadpraží 

- železobetonové věnce

b)  

  - může se jednat např. o KCI zastřešení (tepelný most- krokev) 

  - v 30. – 50. letech minulého století se u některých RD prováděla zeď: