Zemní práce

-  na lavičkách označujeme jednotlivé body pomocí hřebíku – vnější hrana základů, vnější 

hrana zdí apod. 

-  na natáhnutých provázcích zkontrolujeme rozměry objektu 
-  před vlastními výkopy většinou vyznačíme místa výkopu vápnem 
-  lavičky musíme budovat pro všechny KCE, které vyžadují základ 
-  rovnání prken do vodorovné polohy pomocí hadicové vodováhy nebo nivelačního 

přístroje 

Zajištění podzemních stěn stavební jámy 

1)  Štětové stěny 

-  používáme je pro jámy pod úrovní podzemní vody, nejčastěji používáme ocelové 

štětovnice typu LARSEN 

2)  Pilotové stěny 

-  provádění viz hlubinné základy 
-  používáme je pro hloubky větší jak 10 m 
-  stěny provádíme třemi způsoby: dotýkají se, překrývají se, s „klenbami“ 

3)  Milánské stěny 

-  používají se až do hloubky 40 m 
-  při výkopu budoucí stěny vpouštíme bentonitovou suspenzi (jedná se o směs jílů), po 

dosažení potřebné hloubky vložíme ocelové armatury, začínáme spouštět beton, ten 
postupně beton vytlačí, musíme odstranit i poslední vrstvu betonu, která měla něco 
společného s bentonitem 

Odvodnění stavební jámy  

-  povrchovou i atmosférickou vodu shromažďujeme do příkopu po obvodu jámy, v jednom 

nebo ve více místech provádíme sběrné šachty, odkud je jáma odčerpávána mimo jámu 

Výskyt podzemní vody 

-  jedná se o vodu, kterou nemůžeme trvale odstranit, pouze musíme její hladinu trvale 

udržovat pod dnem stavební jámy 

-  okolo objektu jsou provedeny trvalé studny s čerpadly 

Práce v zimním období 

-  v zimě jsou práce obtížnější a nákladnější, zeminu musíme prohřívat a přikrývat