STARÉ ŘECKÉ BÁJE A POVĚSTI - koncept maturitního okruhu

nápadníky i nehodné služky a zbývalo jen dokázat Penelopě, že je opravdu jejím manželem (připomněl ji, jak stavěl v paláci ložnici). 

Ráno se vypravil za otcem Laertem, čelili útokům příbuzných nápadníků, boj zastavila bohyně Athéna a ve městě zavládl mír.  

Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  

Příběhy, vyprávěné v er-formě, jsou psány spisovným a kultivovaným jazykem, který jim zaručuje čtivost. Děj má spád, je rozvíjen 

jednouchými odbočkami, převážně odkazujícími na mytologický původ postav (Achilleus). Přímé řeči hrdinů působí jednoduše, ale 

dodávají příběhům živost. Promluvy bohů mají na čtenáře efekt jakési autority a nadřazenosti („Paride, rozsuď náš spor. Přeme se 

o zlaté jablko. Má je dostat ta nejkrásnější z nás. Dobře se na nás podívej a pověz, které z nás jablko patří.“ Tak hovořila bohyně 

Héra.)   

Dvacet  šest  bájí  a  pověstí  je  zakončeno  doslovem  autora  nazvaným  Poslední  příběh  bez  konce,  jenž  představuje  řecko-římské 

božstvo a hovoří o významu antického bájesloví.    

Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy):  

Myšlenky z antického bájesloví jsou zajisté aktuální i v současnosti. Dodnes užíváme mnoho úsloví. Např. z příběhu Trojská válka se 

ujalo  známé  úsloví  s motivem  nechtěného  výtěžku  či  užitku  –  danajský  dar.  Řekové  (jinak  nazývaní  Danaové)  darovali  Trójanům 

dřevěného koně. Věstec Laokoon radil Trójanům, aby koně zničili…  

V příbězích spatřujeme mnoho motivů: milostné, hrdinské, dobrodružné, nadpřirozené, tajemné, tragické i komické… Některé báje