Světlá Vesnický román

- ve 39 letech onemocněl zánětem pohrudnice, brzy zemřel

- optimistická, pohodová, smířlivá tvorba = idyličnost

- čtenářsky velmi oblíbený – písňový tón, snadná zapamatovatelnost

- Večerní písně, Muzikantská Liduška, Na vejminku

Jakub Arbes (1840–1914)

- redaktor Národních listů, musel odejít

- literární kritik – Hugo, Poe, Zola, Mácha

- první významný český spisovatel s technickým vzděláním (nedokončeným)

- zájem o jevy, které se nedaly vysvětlit

-> nový literární žánr romaneto: text menšího rozsahu s napínavým dějem, v němž se řeší tajemná záhada (to, co vypadá jako nadpřirozený jev, je vysvětleno vědeckým výkladem)

- Svatý Xaverius, Newtonův mozek, Etiopská lilie

• názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

- psala prózu (romány, povídky, romaneta,...)

- její počáteční texty jsou sentimentální (obětování ušlechtilých žen)

- později propracovaná psychologie ženských hrdinek

- často zobrazuje morální kvality prostého venkovana

prózy z pražského prostředí:

- čerpala z otcova vyprávění i historických pramenů

Zvonečková královna, Poslední paní Hlohovská – romány

Černý Petříček - novela

vesnické romány a povídky z Podještědí:

O krejčíkovic Anežce, Skalák – povídky, hrdinkou je nezištně milující žena

Kříž u potoka, Vesnický román, Nemodlenec, Kantůrčice, Frantina – romány

Kresby z Ještědí – soubor krátkých próz

memoáry (paměti):

Upomínky, Z literárního soukromí

• literární druh

epika

• literární žánr

román

• literární forma

próza

• typ vypravěče

er-forma, vševědoucí vypravěč

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• vysvětlení názvu díla

Vesnický román – děj románu se odehrává na vesnici (neznáme její název) a děj se věnuje milostným vztahům mezi vesničany

• posouzení aktuálnosti díla

Život na vesnici v 19. století se zcela liší od toho současného. Domluvené sňatky, pohled na rozvod a samostatné ženy se zcela změnil, kniha tedy není aktuální.

• určení místa a času textu

místo: vesnice (v Podještědí)

čas: polovina 19. století

• stručné nastínění děje

Hlavním hrdinou příběhu je Antoš Jírovec, syn vdovy Jírovcové. Když Antoš povyrostl, matka ho dala do služby do rychtářovic rodiny, domů za matkou chodil jen o víkendu. Rychtář a rychtářka měli dceru, která byla mladší než Antoš, nebyla tak pracovitá jako on a oba manželé si oblíbili pilného Antoše. Později, když už byla rychtářovic dcera provdaná, rychtář zemřel a statek chtěl získat jeho zeť. Rychtářka to nechtěla dopustit, a tak vymyslela plán. Chtěla se provdat za o deset let mladšího Antoše, který by sňatkem získal statek a zároveň by nemusel odejít na vojnu. Antoš souhlasil, i když byla jeho matka proti.

Manželství bylo zpočátku šťastné, manželé měli dva syny a rychtářka jen kvetla. Postupem času ale začala na Antoše nesmyslně žárlit. Antoš se snažil jí nedat nejmenší příčinu, ale zbytečně. Zcela zoufalý se vydal mezi své vrstevníky, kteří právě hráli hru, při níž se se zavázanýma očima měl sekyrou zabít kohout. Jindy neomylný Antoš v rozčílení minul a všechny zúčastněné chlapce porazila dívka Sylva, která se do vsi přistěhovala teprve nedávno. Sylva se chlapcům smála, a tak ji honili. Antoš ji chytil, ona se mu bránila a pořezala ho. Antoš však cítil tlukot jejího srdce a měl od té doby k Sylvě blízko.