VOŠ - Učební text - Základy přenosu zpráv, základní pojmy, telekomunikační signály a kanály, telekomunikační sítě, spojovací systémy, historie, řízneí, sít IDN, ISDN, analogový a digitální signálu, digi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Obsahují dvě základní části
spojovací pole - vytvořené ze spínacích prvků, slouží k sestavování spojení
řízení - koordinuje činnost spojovacího systému
a) řídí proces sestavování spojení
b) provádí kontrolní a diagnostické operace.
2.1 Historický vývoj generací spojovacích systémů.
Spojovací systémy dělíme do čtyř generací podle stupně centralizace (decentralizace) jeho řízení.
Spojovací systémy 1.generace
Plně decentralizované řízení spojovacích cest (každá spojovací cesta plně vybavena řídícími složkami pro sestavování, udržování a zrušení spojení).
Voličové systémy - u nás P51.
Používány od počátků automatického spojení.
Spojovací systémy 2.generace
Řízení je částečně centralizované do registrů a určovatelů.
Registr - přijímá volené číslice, předává v příslušném kódu určovateli.
Určovatel - sestavuje spojení a slouží pro větší počet spojovacích cest.
Systémy s křížovými spínači - u nás řada PK (PK 201, PK 202, PK 21, PK 22) a MK 611 z produkce TESLA, z dovozu ARM 201/4.
Existují od konce 30. let, rozšířeny během 40. a 50. let, u nás od 70. let.
Spojovací systémy 3.generace
Pracují s elektronicky řešeným programovým řízením a spojovací pole z elektromechanických, elektromagnetických (kódové spínače, mezinárodní ústředna AKE 13 fa Ericsson, poloelektronický systém) nebo elektronických (malé, obvykle PbÚ) prvků je prostorově dělené.
Spojovací systémy 4.generace
Digitální spojovací systémy, řízení programové, spojovací pole s časovým dělením, používá PCM. V naší síti od roku 1992 systémy S12 (Alcatel SEL ) a EWSD (Siemens).
2.2 Řízení ve spojovacích systémech.
Podle způsobu řízení se spojovací systémy dělí na
systémy s přímým řízením
systémy s nepřímým řízením.
Podle časové závislosti mezi dobou volby a dobou sestavování spojení se dělí na
systémy synchronní
systémy asynchronní
Jednotlivé spojovací prvky (obvykle voliče) se nastavují přímo impulsy vysílanými číselnicí. Volící impulsy jsou v ústředně přijímány a ihned předávány spojovacím prvkům. Přímo řízený systém má individuální řízení (každá spojovací cesta obsahuje všechny nezbytné řídící složky).
Obrázek 2.1 Přímé řízení
Nepřímé řízení.
Pracuje s nedekadickým uspořádáním spojovacího pole, nelze řídit číselnou informací vysílanou přímo z číselnice účastnického přístroje.
2.2 Nepřímé řízení pomocí registru.
Synchronní řízení.
Spojení se prodlouží v době volící mezery z jednoho stupně na stupeň následující. Podmínka synchronnosti - doba potřebná k uskutečnění spojovacích úkonů cca 400ms.
Systém s přímým řízením pracuje vždy jako synchronní.
Asynchronní řízení.
Pracuje vždy s registry, spojení se sestavuje s určitým zpožděním oproti příjmu volby. Systém s nepřímým řízením pracuje jako asynchronní.