Parvoviroza prasat
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Parvoviroza prasat v chovů
• chov, kde se zvířata s nemocí nesetkala a nemají protilátky
může probíhat jako hromadné onemocnění
Akutní výskyt, během kterého se v chovu rodí mrtvá mumifikovaná selata, trvá asi dva měsíce, pak je asi měsíc klid a poté se opět po dobu 4–6 týdnů objevují mumifikovaná selata. Trvá asi 4 měsíce, než se nakazí většina prasnic a prasniček v chovu.
• chov s výskytem parvovirozy, kde většina zvířat má protilátky
poruchy reprodukce u jednotlivých zvířat, prasniček, která z nějakého důvodu protilátky neměla a poprvé onemocněla jako březí
může se to stát při nakoupení prasniček z nenakaženého chovu a nebo u prasniček – potomstva prasnic s vysokou hladinou mateřských protilátek, která přecházejí do mleziva a do těla selat a mohou přetrvávat velmi dlouho. Vyvanutí mateřské imunity může proto spadat až do první březosti prasničky.
Diagnostika
• Poruchy reprodukce postihující častěji prasničky než prasnice
• nízké procento zabřezávání po první inseminaci, malý počet selat ve vrhu a přítomnost mumifikovaných selat
• prokázání viru metodou PCR nebo imunofluorescencí v řezech z plic mumifikovaných selat menších než 16 cm
• mohou být nápomocné protilátky v séru zvířat, protože postinfekční protilátky dosahují mnohem větších hodnot titrů než protilátky postvakcinační
Léčba
• nelze léčit
• Po uplynutí akutní infekce jsou prasata doživotně imunní
Prevence
• Prasničky a prasnice, které pochází z nepromořených chovů, je možné chránit očkováním.
• Nově nakoupené prasničky, pokud nemají protilátky v krvi, by se měly naočkovat nebo zařadit do promořeného stáda s dostatečným předstihem, aby se stihly nakazit a vytvořit si protilátky ještě před připuštěním
Aujezskyho choroba (pseudovzteklina)
nakažlivé onemocnění zvířat
Hlavním hostitelem - prase, které je rezervoárem viru, u jiných zvířat je onemocnění vždy smrtelné
Člověk se nakazit nemůže
Vnímaví živočichové
psi, skot a masožravá kožešinová zvířata, kočky, fretky, kozy a ovce, králíci a zajíci, jezevci, kuny, vydry, jelenovitý, potkani, myši, hraboši a mnoho dalších zvířat
V Česku je nemoc rozšířená v populaci prasete divokého
Původce
prasečí herpesvirus SHV-1 (Suid herpesvirus 1)
schopný postihovat buňky všech zárodečných listů, ale přednost dává nervové tkáni. Jako všechny herpesviry může i SHV-1 vyvolat latentní infekce
V chlazeném a mraženém mase zůstává schopná infekce 5–7 měsíců
Může se šířit aerosolem
V kejdě přežije až dva dny, v kontaminované slámě čtyři dny
Rychle jej ničí vyšší teploty, UV záření a vyschnutí
Zdroj onemocnění
infikovaná prasata (Jiná zvířata nemají pro šíření Aujezskyho choroby příliš velký význam, protože nemoci rychle podléhají)
vylučují ho v hlenu z dýchacích cest, v poševním hlenu, v semeni, v mléce a nepravidelně v moči