25 - Správa tvorby a ochrany krajiny a životního prostředí

PÉČE O ŽP V REGIONU

• Rozhodující odpovědnost za ŽP má stát.

• V lokálním měřítku zastávají odpovědnost obce.

• Orgány státní správy mají vytvářet, řídit a udržovat ekonomickou, sociální a ekologickou infrastrukturu území, formulovat vlastní rozvojové koncepce a ekologickou politiku.

• Řešení této situace není v současnosti zcela v moci obcí, neboť jejich věcné kompetence jsou značně omezené.

Obec

• na úseku ochrany ŽP vykonává činnosti:

1. v samostatné působnosti

   • tvorba a ochrana zdravého ŽP ve svém územním obvodu

   • údržba městské a příměstské zeleně (ne vlastnictví obce)

   • výkon vlastnických práv v oblasti vodního hospodářství

   • výkon vlastnických práv v oblasti lesního hospodářství

   • čistota obce, veřejný pořádek

   • odvoz odpadků (domovní odpady, likvidace)

   • zásobování vodou

   • odvádění a čištění odpadních vod

2. v přenesené působnosti

   • ochrana ovzduší ⇒ podle zákona o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování

   • ochrana povrchových a podzemních vod ⇒ zákon o státní správě ve vodním hospodářství

   • ochrana zemědělského půdního fondu => zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

   • ochrana přírody a krajiny ⇒ zákon o státní správě ochrany přírody a krajiny, zákon na ochranu zvířat proti týrání

   • odpadové hospodářství ⇒ zákon o odpadech

Ekologická politika obce a program ochrany ŽP určují meze pro aktivity FO, PO a FO oprávněných z podnikání.

OBECNÉ POJMY Z EKOLOGIE

Ekologie

• věda o obecných vzájemných vztazích mezi živými organismy a jejich prostředím

• je to věda o struktuře a funkci přírody

Ekologické faktory

• složky přírody, které mají pro organismy dočasně nebo trvale určitý význam

1. abiotické – tvoří základ pro formování krajinného prostředí (klima, teplo, světlo, vodstvo, atmosféra)

2. biotické – organismy a soužití mezi nimi

Ekosystém

• je ekologická soustava, ve které spolu funkčně existuje společenstvo a neživé prostředí

• je to soběstačný dynamický celek – je v neustálém vývoji

Společenstvo

• zahrnuje všechny skupiny jedinců kteréhokoli druhu organismů žijících na určitém území

Ekologická krize

• nastane, když dojde k narušení ekologické rovnováhy

Ekologická katastrofa

• ztracení systému

• krajina je topologicky vymezená část zemského povrchu se shodným vnitřním klimatem

Krajinné prostředí může být:

1. homogenní – je tvořeno jedním ekosystémem

2. heterogenní – je tvořeno souborem ekotypů různého plošného rozsahu

Ekotyp

• geograficky nedělitelná jednotka se stejnými klimatickými podmínkami a morfologickými znaky

Mikrochor

• nejmenší jednotka krajiny se stejnými klimatickými podmínkami a morfologickými znaky a s typickým složením ekotypů

Mikrokrajina

• malý přirozený územní útvar, který se vzhledově liší od okolí (park, vinice u silnice)

Krajinná enkláva