Veřejná správa, Doručování

Veřejná správa

Doručování

Veřejná správa

Veřejná správa je základním pojmem správního práva. Veřejná správa je správa veřejných věcí v rámci společnosti organizované do podoby státu. Jde o výkon veřejné moci ve státě, kterou disponuje v první řadě sám stát a dále další subjekty pověřené jejím výkonem.

Veřejná moc:

Dělí se na moc státní, kterou vykonává státní správa a na ostatní (zbývající) veřejnou moc, kterou vykonávají subjekty odlišné od státu. Veřejná moc je taková moc, která autoritativně rozhoduje o zákonem přiznaných právech a povinnostech subjektů, ať již přímo nebo nepřímo zprostředkovaných. Státní moc je zvláštním druhem veřejné moci.

Definice rozdílných činností:

1. rozdíl mezi veřejnou správou a zákonodárstvím

• zákonodárství (parlament) je nadřazeno veřejné správě (vládě)

• veřejná správa je činností podzákonnou a výkonnou

• veřejná správa se nepřímo podílí na zákonodárství (vláda navrhuje zákony)

1. rozdíl mezi veřejnou správou a soudnictvím

• Ve veřejné správě jde o vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Soudnictví je provádění zákonů a jiných právních předpisů nezávislými soudy.

• Soudnictví autoritativně a nezávisle nalézá právo ve sporu, veřejná správa zákony vykonává.

Legalita veřejné správy (v souladu s právem):

• Propojené veřejné správy a práva.

• Stav kdy veřejná správa je v souladu s právem.

• Veřejná správa je vázána zákony, veřejnou moc lze uplatňovat jen v mezích zákony a způsobem zákonem stanoveným.

• Chování veřejné správy musí být aktivní – pokud zákon svěří veřejné správě úkoly, musí je plnit.

Subsystémy veřejné správy:

1. Samospráva:

• Možnost a právo řídit část veřejných záležitostí v mezích zákona ve vlastním zájmu a ve vlastní odpovědnosti.

• Své úkoly plní vlastními prostředky a vlastními silami.

• Územně nebo zájmově organizované společenství lidí, které spravuje své záležitosti samostatně a činí rozhodnutí o nich, všemi členy přímo nebo prostřednictvím volených orgánů.

• Mezi orgány při výkonu samosprávy neexistují vztahy nadřízenosti a podřízenosti.

• Výkon samosprávy není podřízen státní správě, ale může být státní správou dozorován.

• Veřejná moc realizovaná prostřednictvím samosprávních subjektů je decentralizovanou státní mocí.

• Podle obsahu výkonu činností organizační struktury a postavení subjektů rozeznáváme:

• Územní – zájem určitého územního společenství (obec, kraj)

• Zájmová – zájem společenství, které si samo upravuje činnosti v mezích zákona (komory, spolky), musí mít materiální a osobní základ

1. Státní správa:

• Svým charakterem je státní správa zvláštním druhem společenského řízení uskutečňovaného státem.

• Státní správa je jedna z forem činnosti státu a to formou, jejíž posláním je realizace výkonné moci státu.

• Státní správu vykonává stát přímo pomocí správních úřadů, které si za tímto účelem zřizuje nebo zprostředkované jinými subjekty veřejné správy na, které výkon státní správy přenese.

• Když není jasné, zda jde o samostatnou nebo přenesenou (státní) působnost jde vždy o samostatnost.