1. Země jako vesmírné těleso

(díky změnám vzájemné polohy M vůči S)

Zatmění = jev, při kterém jedno vesmírné těleso vstoupí do stínu jiného

1. Zatmění Měsíce

• Z se dostane mezi M a S → M vstoupí do stínu Z

(musí být v úplňku)

1. Zatmění Slunce

• M se dostane mezi S a Z → na Z vrhá stín

• úplné zatmění – zakryto celé S

• vidíme ho jen na malé části Z

• stín se rychle posunuje (na jednom místě trvá cca 7 minut)

Slapové jevy (dmutí)

= periodické deformace tvaru zemského tělesa

• vznik: gravitačním působením Měsíce a Slunce a odstředivou silou na Z

• projevy: hromadění hmot v některých částech Z a úbytek v částech jiných

• barycentrum = společné těžiště soustavy Země – Měsíc

(1700 km pod povrchem Země)

• rotací vzniká odstředivá síla → projevy: mořské dmutí (příliv a odliv)

Mořské dmutí

• vznik:

1. na straně přivrácené k Měsíci

(gravitační působení)

1. na straně odvrácené od Měsíce

(odstředivá síla rotující kolem soustavy Země-Měsíc)

• příliv – zvýšení hladiny

1. skočný příliv

• největší příliv

• v období úplňku a novu → Země, Měsíc, Slunce – na jedné přímce

1. hluchý příliv

• nejmenší příliv

• v období 1. a 3.čtvrti Měsíce

• Z, M, S = do pravého úhlu

• odliv – snížení hladiny

• příliv a odliv – pravidelné střídání

• časový rozdíl mezi 2 přílivy/odlivy – 12 h 25 min

• cyklus 2 přílivů a 2 odlivů = 24 h 50 min

  1. Pohyby Země

Rotace Země
= otáčení Z kolem vlastní osy

• rotuje od západu k východu

• tzv. hvězdný den - doba 1 otáčky (perioda rotace) = 23h 56min 4,1s

• tzv. slunečný den - doba mezi 2 po sobě následujícími vrcholeními Slunce na místním poledníku = 24h

důsledky rotace Země

1. střídání dne a noci

2. zdánlivý pohyb vesmírných těles (Slunce, hvězd, planet) po obloze

3. zploštění země

4. Coriolisova síla

• uchylující síla zemské rotace

• tělesa na zemském povrchu pohybující se v poledníkovém směru se na S polokouli stáčejí doprava a na J polokouli doleva

• C síla - mění původní směr vzdušných a vodních proudících mas (např. oceánské proudy, pasáty, nesouměrnost říčních koryt)

Oběh Země kolem Slunce

• Z po eliptické dráze obíhá okolo S

• tropický rok

- jeden oběh – trvá 365 dní 5 hodin 48min 45,7s
-trvá cca o 6 hodin déle než rok kalendářní → přestupní rok

• přestupní rok

- jednou za 4 roky
- rok má 366 dní

• přísluní (perihélium)

= bod, v němž je Země nejblíže Slunci (147, 1 mil. km)
- začátkem ledna
- maximální oběžná rychlost

• odsluní (afélium)

= bod, v němž je Země nejdále od Slunce (152, 1 mil. km)
-začátkem července
-minimální oběžná rychlost

• ekliptika = průsečnice oběžné dráhy Z kolem S se světovou nebeskou sférou

• světový rovník - průsečnice roviny zemského rovníku se světovou sférou

• ekliptika a rovník se protínají ve 2 bodech:

1. jarní bod (bod jarní rovnodennosti)

2. podzimní bod (bod podzimní rovnodennosti)