14 (14B) - Přírodní podmínky ČR
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Šumavská subprovincie
Pohoří Český les (Čerchov 1042), Šumava (Plechý 1378, Boubín, na německé straně Velký Javor 1457) a Novohradské hory (Kamenec 1072)
Jezera ledovcového původu
Karová – Černé, Čertovo, Prášilské, jezero Laka
Hrazená morénou – Plešné
Poberounská subprovincie
Pohoří Brdská vrchovina (Tok 865, Praha 863)
Pražská plošina (Teleček 399) terasy Vltavy (podlouhlé vodorovné plošiny, vniklé „zařezáváním“ do říční nivy)
Český kras – Koněpruské jeskyně (vápencová – krasová oblast)
Česká tabule
Sopečné vrcholy Hazmburk, Říp, Ralsko, či Kunětická hora
Pískovcová města Kokořínské pokličky (skalní hřib – větrná eroze), Prachovské skály
Západní Karpaty
Od České vysočiny ji oddělují Vněkarpatské sníženiny – pásmo, prohlubeň vzniklá při vyvrásnění Karpat, tvoří ji Ostravská pánev, Moravská brána, Hornomoravský úval, Vyškovská brána a Dyjskosvratecký úval
Pohoří Javorníky (Velký Javorník 1071), Bílé Karpaty (Velká Javořina 970) a Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora 1323)
Hranický kras se Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a Hranickou propastí
Vápencové útvary – Pavlovské skály (Pálava)
KLIMA
Přechodné mezi oceánským (hlavně Čechy) a kontinentálním (Morava) typem mírného podnebného pásu, charakterizováno je prouděním převážně západních větrů, častým střídáním vzduchových hmot a poměrně hojnými srážkami
Vývoj počasí u nás ovlivňuje rozložení tlakových útvarů – v létě (V nad Azory, N nad kontinentem – Z a SZ vítr) a v zimě (V nad Asií, N poblíž Islandu – V a JV vítr)
Teplotní průměry a rekordy:
Nejteplejší oblasti ČR jsou obecně na jižní Moravě (Hodonín: 10,1 °C) a také v Praze (tzv. “tepelný ostrov“) a v dalších velkých městech
Nejchladnější hlavně vysoká pohoří Krkonoše: 0,4 °C (Sněžka), Hrubý Jeseník: 0,9 °C (Praděd)
Dobřichovice u Prahy (2012) 40,4 °C; absolutní teplotní maximum
Litvínovice (okres ČB) (1929) -42,2 °C; absolutní teplotní minimum, inverze
Srážkové průměry a extrémy:
Oblasti s nejvyšším ročním úhrnem srážek jsou návětrné strany pohoří – Jizerské hory (Bílý Potok pod Smrkem (1705 mm), Moravsko-slezské Beskydy (Lysá hora 1532 mm)
Obecně nejméně srážek na závětrných stranách pohoří, ve srážkových stínech (Žatecko-Lounsko)
Srážkový stín – meteorologický jev způsobený horskými masivy, které znemožňují přenášet větrům vlhkost, dojde k zachycení oblačnosti a spadu srážek, přes hřeben padá teplý fén (bez srážek)
Libědice (okres Chomutov) 345 mm; v podhůří Krušných hor
Nová Louka v Jizerských horách (téměř 400 mm/den), absolutní denní maximum spadlých srážek
VODSTVO
Hlavní evropské rozvodí – prochází skrz ČR a sbíhá se v masivu Kralického Sněžníku (Klepý 1143 m)
Jde o tzv. hydrografický uzel, odděluje 3 úmoří – Severní (60 %), Černé (30 %) a Baltské (10 %)