15. Biosféra a přírodní oblasti, Angloamerika

- v období sucha dochází k požárům

- baobab, blahovičník

- Afrika

- jižní Amerika – nazývají se Ilanos, jsou zde keřovité ostrůvky mimóz

- monzuny (období dešťů, ryže, čaj)

- antilopy, zebry, žirafy, nosorožci, hyeny, ptáci

• Pouště

- výpar

- v tropické a subtropickém pásu

- vysoké letní teploty, velké denní výkyvy

- malá vzdušná vlhkost, místy silný vítr

- říční koryta zvaná vádí

- oázy – místa, kde podpovrchová voda vstupuje na povrch

- žijí zde efemérní rostliny = jednoleté (v krátké době prodělají celý životní cyklus)

- sukulenty

- dochází k desertifikaci = rozšiřování pouští

• Subtropické lesy

- subtropické tvrdolisté dřeviny

- v subtropickém podnebném pásu

- horká a suchá léta, krátké deštivé zimy (stromy ani neshazují listy)

- palmy, citrusy, olivovníky, cikády

• Stepi

- v mírném podnebném pásu

- převaha trav, nedostatek srážek pro růst stromů

- střídají se vlhká a suchá období

- nachází se zde nejúrodnější půdy černozemě

- stepi jsou nazývány obilnicí světa

- chová se zde dobytek

- step se používá v Rusku, Evropě a Asii

- v severní Americe se používá prérie a v jižní Americe pampa

- pšenice, hraboši a křečci

• Lesostepi
  - střídají se travnaté porosty a ostrůvky stromů

• Lesy mírného pásu

- růst stromů je závislý na množství srážek a teploty nad 10̊C

- teplejší a vlhčí polohy lesy listnaté (buky, duby, javory)

- přecházejí v lesy smíšené

- veverka, liška, jeleni

• Jehličnaté lesy mírného pásů (= tajgy)

- nejrozsáhlejší plocha na Zemi

- smrky, borovice

• Tundry

- nacházejí se v subpolárních oblastech

- teploty max 10̊C

- na severní polokouli je přechodným pásmem mezi tajgou a tundrou lesotundra

- les postupně přechází v keřovité porosty

- na jižní polokouli nejsou lesotundry

- sobi a losi

• Polární pustiny

- trvalý sníh a led

- Akrtida, Antarktida

- mechy a lišjníky

- v mořích velké množství planktonu, to přitahuje hodně ryb

- mroži, tuleni, lední medvědi, tučňáci

Bioklimatické výškové stupně (středná Evropa)

- přírodní podmínky se mění i podle nadmořské výšky

• nížinný stupeň – do 200 m.n.m., původně listnaté, dnes zemědělské plochy

• pahorkatinný stupeň – 200 – 500 m.n.m., dnes převážně k zemědělství

• podhorský stupeň – 500 – 800 m.n.m., původně buky teď smrky

• horský stupeň – 800 – 1200 m.n.m., občas zachované jedlobukové lesy, smrkové

• subalpínský stupeň – 1300 – 1900 m.n.m., kosodřeviny, vykácená místa pastviny

• alpínský stupeň – 1900 – 2200 m.n.m., travnaté a bylinné porosty

• subnivální stupeň – 2200 – 2500 m.n.m., jen v Karpatech a Alpách, bez vegetace

• sněžný stupeň – nad 2500 m.n.m. – Alpy, věčný led a sníh, krajinou jsou holé štíty

Zoogeografické oblast

- vznikly na základě rozšíření živočišných endemických druhů (žijí na jednom místě)