20. Jihovýchodní Asie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Barma - Neipyijto Malajsie - Kuala
Brunej - Bandar Singapur - městský stát
Filipíny - Manila Thajsko - Bangkok
Indonésie - Jakarta Vietnam - Hanoj
Kambodža - Phnom Penh Východní Timor - Dili
Laos - Vientiane
horizontální členitost:
velmi rozmanitá
filipínské a indonéské ostrovy
vertikální členitost:
pobřeží, velké toky - roviny, pahorkatiny
vnitrozemí - nevyrovnané výškové rozdíly
S poloostrova Zadní Indie - velehornatiny
mogoty - příkré skalní stěny, výrazný izolovaný vrch, vápence, mramory, výška desítky metrů
mangrove - keře na pobřeží
Krakatoa - aktivní sopka
tufová (sopečný popel) sopka Mayon - aktivní sopka na Filipínách
geologie a geomorfologie:
S - třetihorní himálajský vrásný oblouk
Zadní Indie - druhohorní janšanské vrásnění
působení filipínské litosférické desky
J - aktivní rozhraní s australsko - indickou deskou
podsouvá se pod euroasijskou desku v oblasti indonéských ostrovů
časté sopečné a zemětřesné činnosti
rozmanité tvary
sopky, stratovulkány, výlevy láv
mangrovová pobřeží - keříky
klima:
typický monzunový režim
Barma - vysokohorské klima v tropech
zenitální deště - mohutné lijáky, jaro, podzim
vodstvo:
horní toky - prudké, nevyrovnaná spádová křivka
sněhový a ledovcový režim
střední a dolní tok - vodnaté řeky, mohutné řeky, monzunový režim
ostrovy: krátké řeky, prudký spád
indonéské ostrovy: vyrovnaný celoroční průtok
důsledek rovníkového klimatu
jezero Tonlésap (Kambodža)
protéká jím řeka Tonlésap
spojeno s Mekongem (řeka)
podle toho se odvíjí množství vody
říční původ
na jezeře obydlí na kůlech
důležitá dopravní tepna
centrum rybolovu
tsunami
dlouhá rychlá vlna
vznik při pohybu oceánského dna
těžko zřejmá na volném moři
katastrofa 2004 - tsunami v Indickém oceánu
největší přírodní katastrofa
způsobeno zemětřesením
pohyb mořského dna na Z od Sumatry
nejen oblasti v Indickém oceánu, ale i u pobřeží Arktidě
přes 220 000 obětí - i turisté
o domov přišlo přes 1 milion lidí
pozdější šíření nemocí kvůli velkému počtu usmrcených a zraněných osob
kontaminace pitné vody
poničení ekosystémů korálových útesů
ekonomické ztráty - rybolov
negativní ovlivnění cestovního ruchu
ohnisko otřesů 30 km pod hladinou moře
podél okraje Indicko - australské desky
oceánská kůra se posunula o 30 m
pohyb 30 km3 vody = 30 000 m3
tsunami o výšce 60 cm v oceánu - v přímořských oblastech 30 m
dlouhé vlny
Indonésie, Srí Lanka, Indie, Thajsko, Maledivy, Seychely
El Nino
pásmo teplé oceánské vody
vznik v Pacifiku
střídání teplé a studené povrchové teploty moře v Tichém oceánu
doprovázeno vysokým tlakem vzduchu v západním Pacifiku
+ nízkým tlakem vzduchu ve východním Pacifiku
trvá cca 4 roky
na podzim výrazné srážky
způsobuje globální změny teplot a změny srážek
postihuje rozvojové země závislé na rybolovu