21 (5A) - Střední Evropa (Německo, alprské země, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko))

RAKOUSKÁ REPUBLIKA

• Rozloha 84 000 km2

• Dělí se na 9 spolkových zemí, z nichž jednou je hlavní město Vídeň (1, 8 mil. obyvatel)

• 8, 8 milionu obyvatel, zhruba 20 % z nich je přistěhovaleckého původu (Slovinci, Chorvati, Maďaři)

  • 64 % obyvatel se hlásí k Římsko-katolické c., mluví bavorským (7 mil.) a alemánským dialektem

• Velmi vyspělý stát, propad po rozpadu monarchie, ale rychlý rozvoj od 50. let 20. století

  • Významný je terciér – zahraniční obchod, cestovní ruch (Alpy), služby, bankovnictví

  • Průmysl; strojírenský, elektrotechnický, potravinářský a dřevozpracující

  • Alpský typ zemědělství; mléko, sýry, pšenice, dále chov skotu a ovcí na horských pastvinách

• Řeky s prudkým spádem jsou hojně energeticky využívány (60 % výroby elektřiny), dále tepelné elektrárny (32 %) a OZE

  • Rakousko se ostře vymezuje proti jaderným elektrárnám, a to i na území cizích států

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE (SPŘÍSEŽENSTVÍ)

• Rozloha 41 000 km2, hlavním městem (ale pouze de facto) je Bern

• Tato republika se dělí se na 26 kantonů, z nichž 6 dříve byly polokantony

• 8, 5 milionu obyvatel, z čehož 25 % jsou občané jiné národnosti

  • Má 4 úřední jazyky; kterými je němčina (64 %), francouzština (20 %), italština a rétorománština

  • V souvislosti s četnou imigrací mnoho náboženství, převažuje katolické křesťanství (38 %)

• Velmi vyspělé, finanční a bankovní centrum, cestovní ruch

  • Průmysl: jemné strojírenství (hodinářství – Rolex), farmaceutický (Novartis), elektrotechnický, potravinářský (Nestlé)

  • Zemědělství: malé, ale vysoce produktivní farmy; státní dotace a ochrana domácího trhu

• Hypermoderní dopravní infrastruktura – zejména železniční

LICHTENŠTEJNSKO

• Rozloha 160 km2, z čehož plyne, že jde o jeden z nejmenších států Evropy, rozkládá se na hranici Rakouska se Švýcarskem

• 36 000 obyvatel, dělí se na Dolní a Horní zemi

  • Hlavním městem je Vaduz u řeky Rýnu, kde také sídlí kníže

• Největší podíl na HDP má sekundér, zastoupený specializovaným, špičkovým a velmi diverzifikovaným průmyslem, který z 33 % procent využívá zahraniční pracovní sílu

• Špičkový průmysl – výroba mikroskopů, léků, výpočetní techniky; poštovní známky

POSTKOMUNISTICKÉ STÁTY – SLOVENSKO, POLSKO A MAĎARSKO

• Reliéf

  • Slovensko

    • Hornaté (Karpaty, Vysoké Tatry – Gerlachovský štít, 2656 m, Nízké Tatry), na JZ Podunajská nížina s řekou Dunaj, dále Tisa (obojí také v Maďarsku), Váh

  • Polsko

    • Nížinaté s jezerními plošinami (Velkopolská, Mazovská), na J hory (Krkonoše, Tatry – Rysy, 2499 m), řeky Wisla a hraniční Odra

  • Maďarsko

    • Nížiny (Velká a Malá uherská), na S pohoří (Mátra – Kekés, 1015 m, Bukové hory)

• Vývoj

  • Po 1. světové válce vznik samostatných států ČSR, Maďarska a Polska

  • Po 2. sv. válce součást východního bloku: komunismus, centrálně plánovaná ekonomika (pětiletky); 1949 RVHP, 1955 Varšavská smlouva

  • Znárodňování a kolektivizace, orientace na těžký průmysl a energetiku, těžbu – devastace živ. p.

  • Neúčinná ekonomika, obchod pouze se zeměmi Varšavské smlouvy a RVHP

  • Po pádu SSSR transformace a demokratizace, přechod na tržní hospodářství, restituce majetku

  • Zlepšení životní úrovně, ale problémy typu nezaměstnanost, emigrace, kriminalita