25 (8A) - Jižní a jihovýchodní Asie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
25; Jižní a jihovýchodní Asie
Tzv. „monzunová Asie“ – poloostrovy Přední a Zadní Indie, Srí Lanka, Maledivy, Pákistán, Nepál, Bhútán, Velké a Malé Sundy, Filipíny
Konkrétně se jedná o státy: Pákistán, Indie, Bangladéš, Nepál, Bhútán; Myanmar (Barma), Thajsko, Laos, Vietnam, Kambodža, Malajsie, Indonésie, Brunej, Filipíny, V Timor
PŘÍRODNÍ POMĚRY PŘEDNÍ INDIE
Na S nejvyšší pohoří světa: Hindúkuš, Pamír, Karakoram, Himaláj – zejména třetihorní alpinsko-himalájské vrásnění (počátek již na konci křídy, trvá dodnes), kolize Eurasijské a Indické desky (Indická se podsouvá)
Himaláj – odděluje Indický subkontinent (Dekánskou plošinu) od Tibetské náhorní plošiny, nachází se zde 10 ze 14 osmitisícovek světa
Nejvyšší hory světa: Mt. Everest (též tibetsky Džomolangma(-Fēng), nepálsky Sagarmátha; čínsko-nepálská hranice) – 8848 m, K2 (Chhogori) 8611 m (Pákistán, Karákoram), Kanchenjunga – 8586 m (nejvyšší v Indii)
Indoganžská nížina – povodí řek Indus, Ganga, Brahmaputra (zasahuje do Indie, Pákistánu, Bangladéše, malou plochou do Nepálu a Bhútánu), sníženina oddělující horský systém Himalájí od poloostrova Přední Indie (resp. Eurasijskou a Íránskou desku od Indické), jedná se o velmi úrodnou a hustě osídlenou oblast
Dekánská plošina – náhorní plošina, nachází se mezi pohořími Západní a Východní Ghát (pohoří vzniklá při rozpadu Gondwany a vukanickou aktivitou v třetihorách), tvořena krystalickými horninami (žuly ruly), vznik důsledkem třetihorní vulkanické činnosti, na západě se rozlámáním vulkanických hornin a jejich následným vyzdvižením zformovala oblast Dekánských trap
Na S plošina Málva – od Dekanské oddělena pohořími Sátpurá, Vindhja
Na indicko-pákistánské hranici poušť Thár (důsledkem srážkového stínu)
Málo členité pobřeží, jediný Káthijávárský poloostrov (SZ), zálivy: Kačský, Khambátský
Cejlon (Srí Lanka) oddělen Mannárským zálivem a Palkovým průlivem
Další ostrovy: Lakadivy (Arabské m., IND), Maledivy
PŘÍRODNÍ POMĚRY ZADNÍ INDIE, SUND A FILIPÍN
Na rozhraní lit. desek: Eurasijská, Filipínská, Indicko-australská (či jen Australská) > zvýšená vulkanická a tektonická aktivita (zemětřesení, tsunami, výskyt činných sopek), je součástí Tichooceánského ohnivého prstence
Osu poloostrova tvoří ř. Mekong, mezi další významné řeky patří Salwin a Iravádí, kolem nich se nacházejí úrodné nížiny, všechny řeky zde mají monzunový odtokový režim
Jezero Tonlésap (Kambodža) – největší v oblasti, pozůstatek zálivu, významný chov a lov ryb
Výrazně členité pobřeží – Malajský pol. (oddělen šíjí Kra a Thajským zál.)
Množství ostrovů při pobřeží, např. Andamany a Nikobary (IND)
Velké a Malé Sundy: odděleny Malackým průlivem a Jihočínským mořem, největší ostrovy: Borneo (Kalimantan; Indonésie, část Malajsie, Brunej), Sumatra, Jáva (nejlidn.), Celebes
Filipíny: od Taiwanu odděleny Luzonským průlivem, největší ostrovy: Luzon, Mindanao
Moře: Andamanské (V od Andaman), Jihočínské, Jávské (mezi Jávou, Borneem a Celebesem), Celebeské (mezi Celebesem a Mindanaem), Filipínské (SV/V od Filipín)
Hlubokomořské příkopy: Jávský, Filipínský