27.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
27. Poloha a přírodní poměry ČR
Poloha ČR
„srdce Evropy“
ČR leží ve střední Evropě a patří mezi vnitrozemské státy.
kolem 50. rovnoběžky (prochází Prahou), 15. poledník (Jindřichův Hradec)
nej:
S: Lobendava u Šluknova
J: Vyšší Brod
V: Bukovec
Z: Krásná u Aše
v místě dotyku Karpat a České vysočiny
hlavní evropské rozvodí
Kralický Sněžník
hlavní hydrologický uzel
úmoří:
Severního, Baltského, Černého moře
geopolitická poloha:
EU
Shengenský prostor
na styku Z Evropy a postkomunistických států
důležitá dopravní poloha:
cesty ze S na J, z Z na V – již v minulosti
tranzitní význam
hranice:
pevné, tradiční, přírodní – určeny většinou horami, řekami
s Německem: 810 km
s Polskem: 762 km
s Rakouskem: 466 km
se Slovenskem: 252 km
rozloha – 79 000km2 – střední rozloha v Evropě
řada výběžků
Geomorfologické provincie a subprovincie
Prvohory
kaledonské vrásnění
vyvrásnění částí pohoří př.: Krkonoše, Orlické hory, Jizerské hory
hercynské vrásnění
mohutné
vznik velehorského masivu: Francie – Střední Evropa
pronikání magmatu – vytváření plutonů (Krkonoše, Šumava)
devon
ukládání vápenců v Českém a moravském krasu
karbon
nižší části velemasivu zaplaveny vodou – vznik uhlí
př.: Kladensko, Plzeňsko, Ostravsko
Druhohory
výrazná činnost exogenních činitelů:snižování povrchu
křída:
část území zalita mořem ⇒ pískovcová skalní města (Český ráj, České Švýcarsko, Broumovsko, Kokořínsko, Adršpašsko – Teplické skály…)
Třetihory
Alpinské vrásnění ⇒ Karpaty: V část Moravy
vyklenutí Českého masivu
rozlámán na kry
vyzdviženy: okrajová pohoří ČR př.: Šumava
poklesly: pánve: Podkrušnohorská pánev
Sopečná činnost ⇒ České středohoří (několik erupcí), Doupovské hory(jeden výbuch)
sopky: Říp, Vinařická hora, Kunětická hora
formování hydrografické sítě do dnešní podoby
Čtvrtohory
doznívání vulkanismu
Komorní Hůrka u Chebu
Zelená Hůrka u Chebu
Velký Roudný
Malý Roudný
Venušina sopka
dotváření hydrografické sítě: vytváření nánosů – sedimentární horniny
Pleistocén
pevninský ledovec (Moravská brána, Frýdlantsko, Šluknovsko) - bludné balvany
horský led
Šumava: jezera (Černé, Čertovo, Laka, Plešné, Prášilské..)
Krkonoše: sněžné jámy – Obří důl, Labské jámy
mráz: vznik kamenných moří
vítr: spraše (Polabí, Pomoraví), přesypy
Holocén
formuje člověk: přehrady, rybníky, doly, lomy, tunely, kácení lesů
členění:
provincie
subprovincie
oblast
celek
provincie:
Česká vysočina
Šumavská subpr.
Krušnohorská
Krkonošsko – jesenická
Česko – moravská
Česká tabule
Poberounská
2. Středoevropská nížina
Středopolské nížiny (Opavsko)
3. Západní Karpaty
Vnější Z Karpaty
Vněkarpatské sníženiny
4. Západopanonská pánev