29 (14A) - Afrika

29; Afrika

• Rozlohou 2. největší kontinent (přes 30 mil. km2, což je cca 20 % světové pevniny) za Asií (téměř 44 mil. km2) a zároveň před Severní Amerikou (24,5 mil. km2)

• Prochází skrz ni rovník, nachází se převážně na východní polokouli

  • Jako jediný kontinent se nachází na všech 4 polokoulích zároveň

• Na Z omývána Atlantickým oceánem, na V Indickým, na S oddělena od Evropy Gibraltarským průlivem, Středozemním mořem, od Eurasie oddělena Suezským průplavem (dokončen 1869), dále Rudým mořem a průlivem Bab-al-Mandab

• Pobřeží není příliš členité – zálivy: Guinejský, Velká a Malá Syrta, Adenský; průlivy: Gibraltarský, Suezský průplav, Bab-al-Mandab, Mosambický; ostrovy: Madagaskar, Maskarény, Komory, Seychely, Sv. Tomáš a Princův o., Kanárské o-vy

• Nejzazší body: S – Bílý mys, J – Střelkový mys, V – Mys Hafún, Z – Zelený mys

• Nachází se zde 53 států (uznávaných), 1,2 miliardy obyvatel, přičemž populace výrazně roste

• Plošně největší stát: Alžírsko (cca 2,4 mil. km², 10./svět)

• Nejvyšší počet obyvatel: Nigérie (204 mil., 7./svět), vysoký přírůstek obyvatel – dnes 1,3 miliardy (2019), v roce 2100 by měl počet obyvatel dosáhnout 4 miliard

• Oblast střední Afriky je udávána jako místo prvního výskytu velkých opů, lidoopů a lidí

SEVERNÍ ISLÁMSKÁ AFRIKA

• Státy na pobřeží Středozemního moře (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt), saharské státy (Súdán, Mauritánie, Mali, Niger, Čad), Somálský polo-ov a přilehlé státy (Somálsko, Eritrea, Etiopie)

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

• S pobřeží – středomořská vegetace (macchie), subtropické klima

• Pohoří Atlas (SZ – Maroko, Alžírsko, Tunisko) – vysokohorská vegetace, nejvyšší bod Džabal Tubkal (4167 m, Vysoký Atlas), odděluje SZ pobřeží od Sahary

• Aridní oblasti – extrémní sucho (<100 mm/rok, např. Asuán – jedno z nejsušších trvale obydlených míst na zemi) a vysoké teploty po celý rok, velké amplitudy mezi denní a noční teplotou (ve dne k 50ºC, v noci může klesnout pod 0ºC)

• Sahara – největší poušť světa (přes 9 mil. km2), pás od Atlantiku až po Rudé moře, v Libyi a Egyptě zasahuje až na pobřeží Středozemního moře

  • Na jihu přechází do oblasti Sahelu – suché stepi a savany postupně se měnící v poušť (#desertifikace)

  • Převážně kamenitá (hamada), písečná (erg) z malé části (asi ¼)

  • V centru se nachází několik sopečných pohoří (i s vrcholy 3000+), např. Ahaggar, Tassili

  • Vznik vlivem nedostatku srážek kvůli proudění suchého vzduchu od obratníku

• Množství #vádí – Nil, Niger a #šotů = vyschlá slaná jezera, slaniska – např. al-Džaríd

• Oázy – místa, kde na povrch vyvěrají podzemní vody (nejčastěji okolí artézské studny)

• Řeky: Nil (Násirova=Asuánská přehrada, nejdelší řeka Afriky), Niger, Senegal; jezera: Čadské (velice významné jako zdroj pitné vody, velmi mělké – hloubka kolem 10 m, vysoký výpar a odběr vody>extrémní úbytek)

HISTORICKÝ VÝVOJ

• Kolébkou lidstva je střední Afrika, od 6. tisíciletí př. n. l. lze rozlišit 4 lidské rasy, na severu šlo téměř výhradně o europoidní

• Nejvyspělejší národy se soustředily kolem řeky Nil, což vedlo ke vzniku starověkého Egypta

• 5000 – 146 př. n. l. – starověké státy – např. Egypt, Kartágo, Núbie

• 2. stol. př. n. l. – S Afrika se stává římskou kolonií

• 7. – 9. stol. n. l. – příliv Arabů do severních částí a kolem Rudého moře, rychlá islamizace

• 15. – 16. stol. – z velké části (Egypt a okolí) obsazena Osmanskou říší

• Konec 19. a začátek 20. stol. – „závod o Afriku“, většina S Afriky rekolonizována (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Mauritánie, Mali, Niger, Čad) – Francie, Egypt, Súdán – VB, Libye – Itálie, Západní Sahara – Španělsko, Etiopie jediná samostatná

• Pol. 20. stol. – dekolonizace, do konce 60. let byly osamostatněny všechny (1960 – Rok Afriky), až na Portugalská území

• 2010 – Arabské jaro – vlna protestů, zejména proti chudobě, nezaměstnanosti, odpor vůči autoritářským režimům v zemích (svržení egyptské, libyjské a tuniské hlavy státu), v některých zemích trvají protesty dodnes

• 2014 – současnost – občanská válka v Libyi