3_Evropa_obyvatelstvo

EVROPA

Obyvatelstvo

• na území Evropy se nachází 45 nezávislých států

• obyvatelé Evropy hovoří více než 50 různými jazyky

• v Evropě žije téměř 750 mil. obyvatel (2017)

• hustota zalidnění činí asi 72 obyv./km2

• Evropa je druhým nejhustěji zalidněným světadílem (po Asii)

• největší hustotu zalidnění (kromě malých států – Monako: 17 667 obyv./km2, Vatikán: 1818 obyv./km2 a Malta: 1633 obyv./km2) mají Nizozemsko (390 obyv./km2), Belgie (340 obyv./km2), Velká Británie (250 obyv./km2), Německo (230 obyv./km2) a Itálie (190 obyv./km2)

• nejhustší osídlení mají jižní části Velké Británie (JV Anglie), státy Beneluxu (tj. Belgie, Nizozemsko a Lucembursko), Porýní a Porúří v Německu (Ruhr je pravobřežní přítok Rýna) a Pádská nížina v severní Itálii

• nejmenší hustota zalidnění je v severských státech: Island (3 obyv./km2), Norsko (14 obyv./km2), Finsko (16 obyv./km2) a Švédsko (23 obyv./km2)

• poznámka: ČR má hustotu zalidnění 136 obyv./km2

• Evropa má nejmenší populační přírůstek (1 ‰): největší přírůstek z evropských států má Albánie (13 ‰), značný přirozený úbytek obyvatelstva zaznamenává Maďarsko

• v Evropě (zejména v západní a střední) probíhá intenzivní urbanizační proces

• ve městech se soustřeďuje v průměru asi 70 % celkové evropské populace

• nejmenší podíl městského obyvatelstva je v Albánii (asi 35 %)

• největší městské aglomerace: Paříž (přes 12 mil. obyv. r. 2016) a Londýn (téměř 9 mil. obyvatel r. 2018)

• srůstáním aglomerací se vytvořily dvě evropské megalopole: anglická a rýnsko-porúrská (každá z nich má více než 30 mil. obyvatel)

• nejlidnatějším státem Evropy je Rusko (v evropské části žije 115 mil. obyv.), na druhém místě je Německo (82,5 mil. obyv.), potom následují tři státy s přibližně stejným počtem obyvatel – Velká Británie (59,3 mil. obyv.), Francie (60 mil. obyv.), Itálie (57,5 mil. obyv.) a téměř 50 mil. obyv. má také Ukrajina (48,5 mil. obyv.)

• nejméně lidnatým státem Evropy je Vatikán (1 000 obyv.)

• nejpočetnější etnickou skupinu evropských národů tvoří Slované (asi 240 mil.) východní (Rusové, Ukrajinci a Bělorusové), západní (Češi, Slováci, Poláci a Lužičtí Srbové) a jižní (Bulhaři, Chorvati, Slovinci, Srbové, Černohorci a Makedonci)

• poznámka: Bosna a Hercegovina je domovem tří jihoslovanských národů – Bosňáků, Srbů a Chorvatů

• následují dvě stejně početné etnické skupiny: germánská a románská (po 180 mil. obyv.)

• do germánské skupiny patří Němci, Rakušané, Angličané, Nizozemci, Frísové (žijí v dnešním Nizozemsku a Německu), Vlámové (obývají severní část Belgie), Dánové, Švédové, Norové a Islanďané

• do románské skupiny patří Francouzi, Valoni (obývají jižní část Belgie), Španělé, Katalánci (Katalánsko je oblast na SV Španělska při Středozemním moři s metropolí Barcelonou), Italové, Portugalci, Rumuni, Moldavané a Rétorománi (obývají sever Itálie a JV Švýcarska)

• k dalším jazykovým skupinám patří národy mluvící ugrofinskými jazyky (Maďaři, Finové a Estonci), baltskou jazykovou skupinu tvoří Litevci a Lotyši, keltskou skupinu reprezentují Irové a Bretonci (obyvatelé západoevropského pol. Bretaň na území dnešní SZ Francie)

• v Evropě žijí také národy tvořící samostatné větve indoevropské jazykové rodiny: Albánci, Řekové, Baskové (Baskicko je oblast na SV Španělska při Biskajském zálivu), Romové aj.

• skupinu semitohamitských národů tvoří Židé a Arabové (žijí diasporicky v různých státech Evropy)

• k národům altajské jazykové rodiny patří Turci (SZ část Turecka leží v Evropě) a Tataři (žijí např. na pol. Krym)

• obyvatelstvo Evropy vyznává především křesťanské náboženství: římskokatolická církev převládá hlavně v jižní, střední a částečně západní Evropě; protestantské církve dominují v severských zemích a ve Velké Británii; v Německu, Nizozemsku a Švýcarsku žijí katolíci i protestanti; pravoslavná (ortodoxní) církev je nejvíce rozšířena ve východní a jihovýchodní Evropě; islám vyznávají věřící v Turecku, Albánii (57 % r. 2011), Bosně a Hercegovině (51 % r. 2013 – křesťané 46 %: srbská pravoslavná církev)