Vesmír a sluneční soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vesmír a sluneční soustava
vesmír: soubor všech kosmických těles, která na sebe vzájemně působí
stáří vesmíru je odhadováno na 15-18 miliard let
nejznámější teorií o vzniku vesmíru je hypotéza velkého třesku
světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světelný paprsek za 1 rok (světlo se šíří rychlostí 300 000 km/s)
nejbližší hvězdou k naší sluneční soustavě je Proxima Centauri (4,22 světelných let)
vesmír tvoří tato kosmická tělesa: galaxie (tvořené hvězdami a planetami), planetky, přirozené družice planet (měsíce), komety a metorická tělesa (meteoroidy, meteory a meteority)
galaxie, jejíž součástí je naše sluneční soustava, se nazývá Mléčná dráha a obsahuje asi 150 miliard hvězd
hvězdy tvoří asi 90 % viditelné hmoty vesmíru. Jsou to kulová tělesa složená z plazmy (horký ionizovaný plyn). Probíhají v nich termojaderné reakce vytvářející vysoké teploty a světlo. Kolem hvězd obíhají planety.
jednou z hvězd naší galaxie (Mléčné dráhy) je Slunce
stáří naší sluneční soustavy (tj. Slunce a kolem něj obíhajících planet) je odhadováno na 4,7 miliard let
Slunce má průměr 1,4 milionů km
střední vzdálenost Země od Slunce je asi 150 milionů km
Slunce tvoří především vodík (73 %) a helium (25 %)
Slunce rotuje kolem vlastní osy (rychlost rotace činí 25-34 dní) a s celou sluneční soustavou obíhá okolo středu galaxie – Mléčné dráhy (oběh trvá 250 milionů let)
planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách (zákony o pohybu planet definoval Johannes Kepler)
planety rotují kolem svých os a většina z nich má své přirozené družice (měsíce)
planety se dělí do dvou skupin: planety zemského typu (Merkur, Venuše, Země a Mars) a obří planety (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun)
planety zemského typu mají přibližně stejné složení (jsou to pevná tělesa z hornin a kovů) a srovnatelné rozměry
obří planety (též joviální planety) jsou tvořeny převážně zkapalněnými plyny
kolem všech obřích planet existují tzv. prstence
od r. 2006 nepatří Pluto mezi planety, řadí se k tzv. trpasličím planetám
Měsíc má čtyřikrát menší poloměr než naše Země
lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. července 1969. Prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11.
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, jejíž střední vzdálenost je 384 000 km
Měsíc rotuje kolem své osy za stejně dlouhou dobu (28 dní), jakou trvá jeho oběh kolem Země
k Zemi se Měsíc přivrací stále stejnou stranou
zatmění Slunce: Měsíc se dostane mezi Slunce a Zemi
zatmění Měsíce: vzniká, když Měsíc vstoupí do stínu Země